Nová strategická vize NATO zahrnuje drastičtější úspory, ale současně podporuje protiraketový štít i mise v zahraničí.
BRUSEL/PRAHA Kdy bude mít Evropa protiraketový štít a jak bude vypadat? To byla jen jedna z klíčových otázek, které řešili ministři obrany a zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) na včerejší mimořádné schůzce v Bruselu. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen tam všem představil novou strategickou vizi, která řeší i otázku jaderného odzbrojení, větší podporu mise v Afghánistánu nebo to, jak se vypořádat se škrty v resortech obrany.
Není žádným tajemstvím, že uvnitř aliance vládnou v poslední době neshody. Ať už šlo o starý projekt protiraketového štítu s účastí Česka a Polska, který podle ostatních členských zemí zbytečně „provokoval“ Rusy, nebo o míru zapojení západoevropských zemí v konfliktech v Iráku či v Afghánistánu.
Nový „strategický koncept“, který by se měl oficiálně schvalovat na summitu NATO v Lisabonu koncem listopadu, by měl všechna tahle úskalí řešit: v otázce štítu například nedráždit Rusy, ale naopak je přizvat ke spolupráci.
Jen tak na okraj se sluší podotknout, že poslední strategická vize NATO vznikla před více než deseti lety, takže ještě před teroristickými útoky na New York a Washington a před válkami v Iráku a v Afghánistánu. Jinými slovy předtím než se začala výlučně obranná aliance definitivně a naplno angažovat i v misích daleko za hranicemi svých členských zemí.
Z českého pohledu je asi nejzajímavější projekt protiraketového štítu, jehož jedna část – radar – měla původně stát v Brdech. V Evropě sice panuje shoda, že by štít měl vzniknout, pořádně se ale neví, z jakých složek, respektive prvků, by měl sestávat. Některé členské země NATO v čele s Francií už nicméně chtějí mluvit o tom, jak by měl fungovat, tj. kdo jej bude řídit atd.
Šéf aliance Rasmussen společně s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem včera před ostatní předstoupili aspoň s tím, na kolik protiraketová obrana přijde – NATO by na ni v příštích deseti letech mělo společnými silami vynaložit zhruba 200 milionů eur.
Až odzbrojí ostatní...
Ostatně, právě peníze hrály na schůzce velkou roli. Ekonomická krize nutí vlády šetřit, a tak se škrtá i ve výdajích na obranu. Jedna věc jsou škrty v jednotlivých zemích, které už tak přispívají do společného rozpočtu aliance méně, než po nich chtějí největší mecenáši NATO Američané. Druhá věc pak, že se začalo na výdajích na obranu po dlouhé době šetřit i v USA, a tak je potřeba škrtat i na úrovni celé aliance. Včera se mluvilo například o tom, že se sníží počet velitelství z 11 na 6 a počet lidí na nich klesne o zhruba 4000 (ze 13 na 9 tisíc). Ministři se včera v Bruselu shodli i na tom, že je potřeba zredukovat množství jednotlivých agentur aliance, které zajišťují například komunikaci či nákupy nejrůznějších věcí pro NATO – z nynějších 14 zřejmě zůstanou jen tři.
Účastníci bruselské schůzky řešili v neposlední řadě i to, jaký postoj má aliance zastávat v otázce jaderného odzbrojení. Formálně se NATO samozřejmě připojuje k výzvě amerického prezidenta Baracka Obamy a k jeho vizi světa bez nukleárních zbraní, nová strategická koncepce k tomu ale dodává, že dokud budou existovat atomové zbraně, ponechá si je i aliance.
Pravdou nicméně je, že evropské země už v tomto směru leccos podnikly – německá vláda například rozhodla o tom, že se ze země stáhne veškerý americký jaderný arzenál. Ostatně, jeho stažení z celé Evropy je podmínkou, kterou si klade Rusko, aby výrazně zredukovalo počet svých jaderných hlavic.
***
NOVÁ STRATEGIE
* Strategický koncept je jakousi rámcovou dohodou na 10 let. Jeho znění má schválit summit v Lisabonu koncem listopadu. * Do protiraketového štítu v Evropě chce NATO investovat 200 milionů eur. Jeho konkrétní podoba se však zatím ladí. * Aliance chce usilovat o úplné jaderné odzbrojení, ale dokud budou existovat atomové zbraně, ponechá si je i NATO. * NATO sníží počet velitelství z 11 na šest a dodavatelských agentur ze 14 na tři.
