* LN Chrám svatého Izáka Kariho Hotakainena se věnuje mimo jiné vztahu Finska a Ruska. Jaký dojem ohledně velkého souseda nyní ve Finsku převažuje?
Podle mého převládá určitá směs nostalgie a pragmatismu. Na jedné straně se dodnes výrazně ozývají teskné hlasy nad ztrátou Viipuri (Vyborgu), svého času druhého největšího finského města, nebo Terijoki (dnes Zelenogorsk), před válkou oblíbeného výletního místa, na druhé straně zejména vzdělanější vrstvy si uvědomují, že návrat do předválečných hranic by kromě jakési historické satisfakce přinesl i obrovskou ekonomickou zátěž.
* LN V doslovu ke Styku Aska Sahlberga zas píšete o nízké úspěšnosti ruského bombardování Helsinek. Byli tehdy finští obránci mimořádně schopní, či ruští útočníci mimořádně neschopní?
K napsání krátkého doslovu mě vedl jiný důvod než snaha o zhodnocení (ne)schopnosti té či oné strany. Styk je navýsost komorně laděná novela a bombardování Helsinek v ní tvoří pouze vnější rámec. Jenže na rozdíl od finského čtenáře, pro něhož jsou dějiny Finska přirozenou součástí všeobecného vzdělání, většině českých čtenářů podobný kontext chybí.
* LN Od obou autorů jste přeložil již dvě knihy - chystáte se překládat i jejich další díla?
Rád bych, ale vše závisí na zájmu nakladatelů. Za přeložení by stál Sahlbergův poměrně rozsáhlý román Tammilehto (Doubrava) z období finské občanské války v roce 1918. Z tvorby Kariho Hotakainena mě láká přeložit částečně autobiografický román Klassikko (Klasik), s nímž definitivně prorazil na finské literární výsluní.
