Srpnová zpráva o nezaměstnanosti je před volbami do Senátu a Sněmovny reprezentantů předposlední, a její dopad bude tedy spíše politický než ekonomický. Jde o třetí znepokojující analýzu v řadě, která dokazuje, že vládní stimulace a utrácení selhaly.
Problém je, že ekonomika nedokáže vytvořit dostatek pracovních míst, která by pojala 14,9 milionu nezaměstnaných. Přidejte k tomu lidi „nedobrovolně částečně zaměstnané“ a vyjde vám, že každý sedmý Američan nemůže najít práci na plný úvazek. Z údajů vyplývá, že probíhá pozvolné oživení, ekonomika tedy nemíří do druhé recese ani ji nečeká závratný růst. Většina z 814miliardového balíčku je utracená. Na to konto předpověděl viceprezident Joe Biden, že letošní léto bude „ve znamení obnovy“. Sorry, Joe.
Nezpochybnitelným faktem je, že vládní stimul koresponduje s rostoucí nezaměstnaností, ne naopak. Šance na změnu hospodářské politiky je tak větší každým dnem.
Práce místo modliteb
Další ekonomický boom by izraelské ekonomice mohl přinést nový plán, jak dostat na pracovní trh ortodoxní Židy (charedimové) v mladším věku. Několik ministerstev navrhlo zákon, který by ženatým charedimům se dvěma dětmi umožnil po dosažení věku 22 let dostat výjimku z povinné vojenské služby.
Dnes totiž nesmí být charedimové zaměstnaní až do 32 let, pokud ještě nesplnili vojenskou povinnost. Mnoho ortodoxních Židů totiž odmítá v armádě sloužit z náboženských důvodů a místo toho studují tóru a religionistiku.
Z populace charedimů je tak zaměstnaných 35 až 40 procent, v kontrastu s 82 procenty u ostatních obyvatel. Zbytek ortodoxních Židů je odkázán na sociální dávky.
Nový zákon by zemi dal nový ekonomický motor. Modleme se proto, aby byl přijat. Čím více se stále početnější charedimové spoléhají na stát, tím větší je šance, že prosperující Izrael začne upadat.
