V honbě za produkcí moderních průmyslových a vojenských výrobků má Čína klíčovou výhodu: největší zásobu vzácných minerálů (REE) na světě.
Čínské společnosti, většinou polostátní, měly vloni na trzích s REE 97procentní podíl a dnes na zpracovávání surovin vlastní doslova monopol.
The Japan Times
Tato situace začíná velmi znepokojovat USA, Japonsko, Evropskou unii a další země závislé na dovozu REE. Pentagon momentálně dokončuje analýzu rizik plynoucích z dnešní situace.
Kromě satelitů se vzácné minerály používají také na výrobu laserem naváděným raket, radarů, komunikačních systémů, elektronických prostředků obrany a protiraketových zbraní.
V civilním sektoru jsou REE materiály zásadní pro produkci mobilních telefonů, hybridních aut, úsporných zářivek, optických vláken a mnoho dalšího.
Čína si je svého postavení dobře vědoma. Když snížila kvóty na vývoz REE, ceny vystřelily nahoru. V reakci na stížnost Japonska pak odpověděla, že přílišné využívání surovinových zdrojů poškozuje tamní přírodu. Při těžbě používá jedovaté chemikálie a dochází ke kontaminaci spodních vod.
Peking protežuje domácí firmy a zahraničním společnostem zakázal investovat do dolů na REE. Mohou jen společně podnikat s těmi čínskými.
Zdroje vzácných minerálů jsou přitom rozesety všude po světě. Do devadesátých let byly USA soběstačné a světovou jedničkou v zpracovávání REE. Dnes jsou z 90 procent závislé na Číně nebo zemích, kam Čína surové materiály vyváží.
Regulace ohledně životního prostředí ale udělaly z těžby v USA neatraktivní byznys. Hlavní továrna zpracovávající REE byla v Kalifornii zavřena v roce 2002. Mezitím se fabriky a doly přesunuly do levné Asie.
S tím, jak Čína vydělává na svém monopolu, se ostatní země snaží přeorientovat na jiné oblasti. Zpráva GAO, amerického vládního Úřadu pro odpovědnost, říká, že dostatečné zdroje vzácných minerálů jsou například v Kanadě, Austrálii nebo Jižní Africe.
Zahájit těžbu by šlo už v roce 2014. Adaptovat se na nové dodavatelské kanály by však mohlo Američanům trvat až patnáct let.
