V září bránil předseda Evropské komise José Manuel Barroso rozpočtové škrty. Bylo by prý „naprosté šílenství, kdyby Evropa pokračovala v rozhazovačné politice“. Když ale Barroso mluvil o šetření u jednotlivých států, neměl na mysli Evropskou komisi samotnou. Neboť její rozpočet se podle návrhů má příští rok zvýšit o 5,7 procenta, a Evropský parlament dokonce utratí o 6,2 procenta více. Což v tomhle případě naopak značí „velký smysl pro zodpovědnost“, jak říká jeho předseda Jerzy Buzek.
Tento list nikdy nekritizoval Evropskou unii jako kompletní vyhazování zdrojů a času. Dokázala vytvořit společnou měnu, přinesla jednotný trh pro zboží a služby a umožnila volný pohyb pro půl miliardy lidí. Naposledy také pomohla zbořit mýtus o tom, že rozsáhlé deficitní financování povede k ekonomické prosperitě. Teď by ale měla ukázat, že se sama řídí radami, kterými zásobuje ostatní.
Co obnovitelné zdroje?
Globální oteplování, energetická nezávislost a pracovní místa jsou celkem tři přesvědčivé argumenty, proč by měl Washington dělat víc, aby podporoval obnovitelnou energii. Zdálo se, že to americký Kongres pochopil již v roce 2005, kdy schválil projekty, které by byly schopny poskytnout do roku 2015 energii na svícení, topení a podobně pro pět milionů domácností. Přesto se však až do dneška téměř nic nestalo. Teprve v posledních týdnech závazně schválila americká administrativa stavbu solárních elektráren v Kalifornii a Nevadě, které pokryjí spotřebu až dvou milionů domácností. Je to opravdu skvělá zpráva. Problémem však je, že proti Číně nebo Evropě je USA v oblasti obnovitelných energií dost pozadu. Aby měly USA šanci je dohnat, musí udělat tři věci. Zaprvé by měly poskytovat štědřejší dotace, zadruhé musí urychlit poskytování povolení na výstavbu těchto projektů a zatřetí musí zlepšit a rozšířit přenosovou síť.
