Euro je možné přirovnat ke společné pastvině. Tak jako tato pastvina může unést jen omezený počet kusů dobytka, má i eurozóna omezenou kapacitu zadlužování se. Nadměrné spásání vede k degradaci půdy, nadměrné dluhy ke ztrátě hodnoty společné měny. Kdyby se podařilo zabránit přehnanému spásání europastviny, ze stabilního eura by mohly profitovat všechny země eurozóny. Absentující vazba, která by spojila ztrátu z degradující měny s nezodpovědnou krajinou, vede k nemilým důsledkům. Obrovské dluhy se pro Evropskou centrální banku, která je pomáhá financovat, a pro mušketýrský pakt typu euroval stávají balvanem na krku všech členských zemí. Viníci zatím vyplácejí vysoké důchody voličům a odměny bankovním manažerům. Problém pastviny se má vyřešit vznikem jednotného evropského zemědělského družstva. Jak to dopadne? To si umíme po čtyřiceti letech zkušeností s hospodařením na společném poměrně dobře představit.
Topí lidským teplem
Lidské teplo je zdroj energie, na který si firmy při snaze ušetřit ani nevzpomenou. A proč taky, dalo by se namítnout. Jenomže ve Švédsku vymysleli způsob, jak díky lidskému teplu vytápět celou kancelářskou budovu. Společnost Jernhusens, která se stará o provoz několika staveb ve Stockholmu, si všimla, že místním hlavním nádražím prochází denně 250 tisíc lidí a každý z nich v budově zanechá trochu zbytkového tepla. „Našli jsme cestu, jak teplo z této masy lidí využít pro vytápění budovy na druhé straně ulice. Je to velmi stará technologie. Nová je prakticky jen doprava energie mezi dvěma různými budovami,“ říká Klas Johannson, vynálezce pozoruhodného vytápění. Jak systém pracuje? Speciální výměník sbírá lidské teplo a mění je na teplou vodu. Ta je pak vháněna do vytápěcího systému nedaleké budovy. Nejenže je systém ekologický, ale ušetří téměř 25 procent nákladů na vytápění. Že by šlo o zdroj budoucnosti?
