BERLÍN Pomoc přislíbená Řecku zeměmi eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem nebude stačit. Řecko bude potřebovat v průběhu tří let až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), nikoliv slíbených 110 miliard eur (2,8 bilionu korun). Řekl to včera německému deníku Bild státní tajemník ministerstva financí Steffen Kampeter.
Za pravdu mu dává vývoj na finančních trzích, kde příslib 110miliardové pomoci situaci neuklidnil. Spekuluje se o krachu Řecka, euro se proto ocitlo na ročním minimu a investoři sázejí na jeho další pokles. Včera řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu opakovaně popřel možnost takzvané restrukturalizace řeckých dluhů, tedy vyhlášení krachu země a vrácení jen části půjčených peněz. „Nenajali jsme si nikoho, aby nám radil ohledně tohoto (restrukturalizace dluhů),“ prohlásil. „Žádná restrukturalizace nepřichází v úvahu,“ zdůraznil.
Chtěl tak uklidnit paniku, která vznikla, když se zjistilo, že jeho vládě radí firma Lazard. Právě Lazard je jednou z největších investičních bank světa a je zároveň specialistou na restrukturalizaci dluhů. Umí přesvědčit věřitele, aby přijali zpátky jen část svých peněz a příliš přitom nekřičeli.
Dalším zdrojem obav z rychlého řeckého krachu je spekulace, že první část slíbené pomoci z Mezinárodního měnového fondu a z Evropy nedorazí do země včas. Do 19. května musí řecká vláda splatit část starých dluhů. Na jejich zaplacení si ale musí vypůjčit 8,5 miliardy eur a už není schopna platit za vypůjčení peněz tržní úrok.
Přislíbené peníze, které budou mít formu levných půjček, by Řecko zachránily, jenže ve většině zemí eurozóny musí pomoc Řecku schválit parlamenty. A to bude nějakou dobu trvat. Z velkých zemí zatím odsouhlasil pomoc jen francouzský parlament. Uklidnit investory se proto včera pokusil mluvčí Evropské komise, který prohlásil, že „kritická část“ peněz bude pro Řecko připravena v polovině května. Podle Evropské komise vůbec nezáleží na tom, zda se v parlamentech jednotlivých států platících eurem zpozdí debata o pomoci Řecku. Nikdo z komise ale neprozradil, kde se tedy peníze vezmou.
Příznivé zprávy pro Řeky tak včera přicházely jen z Německa. Německo je rozhodujícím přispěvatelem v rámci evropské pomoci (poskytne asi 22,4 miliardy eur) a poslání peněz pravděpodobně už v pátek schválí německý parlament. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble navíc včera přesvědčil zástupce nejvýznamnějších německých bank, aby nenechali Řecko na holičkách. Ti mu přislíbili, že budou Řecku nadále půjčovat.
Zřejmě právě tímto způsobem by mohlo Řecko získat dalších potřebných 40 miliard eur navíc, o nichž spekuloval Kampeter. Muselo byl ale jít o půjčku za výhodnějších podmínek, než je běžné na trhu. Není však jasné, jak by manažeři soukromých bank vysvětlovali akcionářům, že půjčili levně Řecku a je připravili o zisk.
Celá pomoc Řecku navíc vyřeší jen jeho okamžité problémy a nebrání možnému bankrotu země v budoucnu. Řecko sice provádí úsporná opatření, ale neplánuje přestat žít na dluh. Evropské unii slíbilo jen to, že do roku 2014 veřejný dluh země vzroste ze současných 115 procent HDP na 144 procent a pak začne klesat. Vychází přitom z nerealisticky vysokých odhadů růstu své ekonomiky.
Španělsko je v ohrožení Nejasnosti kolem finanční pomoci Řecku znovu rozvířily obavy investorů z předluženosti Portugalska a Španělska. Finančníci teď požadují za své půjčky Portugalsku a Španělsku vyšší úroky, aby si kompenzovali riziko případného krachu těchto zemí.
Španělska se proto ve snaze uklidnit finanční trhy zastal Angel Gurria, šéf OECD, organizace ekonomicky nejvyspělejších zemí. Gurria prohlásil, že situace Španělska je zcela odlišná od Řecka a že Španělsko nemá takové problémy s kontrolou deficitu veřejných financí jako Řecko. To je pravda. Zadlužení Španělska je v poměru vůči HDP výrazně nižší než Řecka. Ale v zemi sílí obavy z kolapsu finančního systému. Vláda by na jeho záchranu musela okamžitě dát desítky miliard eur.
***
Letošní vývoj kurzu USD/EUR
(cena 1 eura v dolarech)
(Německé) banky budou
dál držet řecké dluhopisy
německý ministr financí Wolfgang Schäuble
Pomůžeme Řecku.
Je třeba uhasit oheň
Josef Ackermann, šéf Deutsche Bank
4. 1. 2010
1,4389
25. 1. 2010
1,4151
10. 2. 2010
1,3740
12. 3. 2010
1,3765
8. 4. 2010
1,3296
4. 5. 2010
1,3035
