Sousloví turecké hospodářství má z minulosti negativní, posměšné konotace.
Sloužilo pro popis poměrů, kdy nic nefunguje tak, jak má.
Jenže v posledních letech je opak pravdou. Turecká ekonomika loni vzrostla o bezmála devět procent a zařadila se tak mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa.
Státy Evropské unie mohou jen tiše závidět. Mimochodem, vstup do Unie by si Turci měli dobře rozmyslet. Zatím intenzivně pracují na ekonomickém rozvoji své země a nikdo jim v tom nebrání. Až svážou vlastní průmysl a služby stovkami nesmyslných bruselských směrnic a začnou regulovat vše možné, od tvaru banánu po emise oxidu uhličitého, růst se může zadrhnout.
Zdraví turecké ekonomiky dosvědčují i výsledky trhu s finančními deriváty, kterými se banky a investoři zajišťují proti riziku bankrotu konkrétní země. Kurz „pojistek“ k tureckým dluhopisům nyní dosahuje 160 bodů, což je podobná úroveň jako v případě Itálie a výrazně lepší než u Španělska, Maďarska nebo Irska.
Úplným rekordmanem jsou v této disciplíně řecké dluhopisy, jejichž rizikové zajištění je aktuálně na úrovni 971 bodů. Polopaticky řečeno: Řecko je na cestě k bankrotu. Nepořádek napříště označujme raději termínem „řecké hospodářství“.
