Všude samé řeznické obchody, v restauraci trvá příprava jídla jen pár minut, servíruje se totiž pouze syrové nebo jen narychlo opečené maso. Tak by vypadal svět, kdyby ho místo člověka zabydleli neandertálci. Podle všeobecně přijímané teorie se totiž naši pradávní bratranci živili hlavně masem. Tuto představu se snaží vyvrátit studie uveřejněná koncem prosince v PNAS, sborníku Americké akademie věd.
Stopy rostlin v zubním kameni Antropoložka Amanda Henryová s Alison Brooksovou z Washingtonovy univerzity a kolegyní ze Smithsova ústavu tropického výzkumu v Panamě si prohlédly zuby tří jedinců, kteří žili přibližně před 40 tisíci lety. Jeden v jeskyni Spy v dnešní Belgii, dva další ve sluji Šanidar na území Íráku.
Silné zvětšení ukázalo, že v zubním kameni jsou mikroskopické částečky rostlinné potravy. Usoudily, že neandertálci pojídali řadu divokých druhů dnešních plodin. Například ječmen, luštěniny a datle. Badatelky objevily i škrobová zrnka pocházející z travin, kořenů orobince a leknínu.
Studie je vůbec prvním popřením teorie, podle níž se člověk neandertálský živil především masem.
K tomuto všeobecně přijímanému závěru dospěli vědci analýzou kostí, ve kterých převládal dusík. Z toho se pak usuzovalo, že strava neandertálců se skládala téměř výhradně z živočišných bílkovin a obsahovala jen minimum rostlin. Tuto teorii navíc podporoval fakt, že zánik neandertálců časově odpovídá vyhynutí mamutů. Nejnovější studie zubního kamene ale výsledky předchozích analýz popírá.
Mikroskopické částečky rostlin se sice podařilo identifikovat v jeskyních už dříve, ale tehdy to paleontologové vysvětlovali tím, že neandertálci používali vegetaci spíše jako podložku pro spaní.
Profesorka antropologie Alison Brooksová z Washingtonovy univerzity vysvětluje zavádějící výsledky z předchozích analýz kostí tím, že se měřily hodnoty proteinů, o nichž se automaticky předpokládalo, že jsou živočišného původu. Závěr amerických badatelek nepřekvapuje profesora Jiřího Svobodu z Archeologického ústavu AV ČR v Brně, který zkoumá život lovců mamutů. Podle něho dokazuje teorie amerických badatelek přizpůsobivost neandertálců při vyhledávání potravy. „Ostatně tvor z rodu Homo, kam patří i neandertálci, se přece vyvinul ze všežravého živočicha,“ dodává profesor Svoboda. Jiný názor má paleobotanik Petr Pokorný z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Závěry studie komentuje slovy: „Divoké datle a ječmen nejspíše konzumovali pro doplnění jídelníčku. Případně mohli rostlinnou potravou nahrazovat nedostatek masa, když se jim nepodařilo ulovit dostatek zvěře.“
Velmi skeptický názor na teorii uveřejněnou v americké studii má docent antropologie Václav Vančata. Domnívá se, že rostliny používali neandertálci pouze při zažívacích potížích. Hlavně ho překvapuje, že studie vychází z výzkumu pouhých tří jedinců (více viz vložený text).
Znali Setonův hrnec?
Americké antropoložky ve zprávě uvádějí, že dokonce objevily stopy vaření na škrobových zrnkách z divokého ječmene. Z toho by vyplývalo, že si neandertálci připravovali pokrmy nejen prostým opékáním na ohni, ale rostliny, tedy alespoň ječmen, také vařili. „Neandertálci jsou často pokládáni za primitivní divochy, ale až nyní začínáme rozumět tomu, že mohli zvládat řadu vyspělých technik podobně jako člověk,“ uvádí vedoucí týmu Amanda Henryová ve zprávě na webu své univerzity.
Výzkumy pravěkých sídlišť obývaných moderním typem člověka Homo sapiens sapiens dokazují, že se tehdy skutečně připravovala jídla i vařením. Lidé sice ještě nedovedli vyrobit nádoby, ale vařili v jamách vyhřívaných rozžhavenými kameny. Dnes je tento postup znám pod pojmem Setonův hrnec.
„Stopy po tomto způsobu přípravy potravy se však našly pouze na sídlištích, kde přebýval člověk. Ale v jeskyních neandertálců zatím objeveny nebyly,“ dodává profesor Svoboda k závěrům amerických badatelek o vaření. Jeho kolega Petr Pokorný však nevylučuje, že neandertálci mohli postup vaření od pravěkých lidí odkoukat.
***
Neandrtálci, kteří žili před 35 až 50 tisíci lety v belgické jeskyni Spy a írácké Šanidar III., jedli nejen maso, ale také vařené rostliny. Vyplývá to ze studie uveřejněné ve sborníku Americké akademie věd. Podle jejích autorů jde vůbec o první popření teorie, podle níž se neandertálci živili především masem.
Neandertálci jsou často považováni za primitivy, ale možná se chovali podobně jako lidé, říká vedoucí týmu Amanda G. Henryová z Washingtonské univerzity, která si na snímku prohlíží zuby nalezené v severoirácké jeskyni Šanidar.
Místa na zubech, kde vědci objevili částečky divokých druhů rostlin Spy
Mikroskopické snímky částeček divokých druhů rostlin, z nichž některé zjevně prošly varem A/ škrobové zrnko divokého ječmene se stopami varu (jeskyně Šanidar) B/ škrobové zrnko pravděpodobně luštěniny (Šanidar) C/ krystalické tělísko v plodu datlovníku (Šanidar) D/ škrobové zrnko pravděpodobně leknínu (jeskyně Spy) E/ škrobové zrnko jednoho z druhů divoké trávy (Spy)
