Před vynálezem internetu se říkalo, že papír snese vše. Dnes víme, že ještě mnohem více než papír toho snese internet. Dostat zavádějící, tendenční, záměrně zkreslené či jinak nepravdivé texty do novin není zdaleka tak snadné, jako je zveřejnit někde na internetu.
Příkladem takové difamační kampaně vedené již řadu měsíců na internetu je zpochybňování České tiskové kanceláře, jejího generálního ředitele a její rady. V autorství článků se nejčastěji střídají Radim Hreha a Jan Bohdal. První v roce 2009 usiloval o funkci generálního ředitele ČTK, druhý ho jako člen Rady ČTK do této funkce prosazoval, a když se mu to nepodařilo, začal vydávat tendenční zprávy o činnosti Rady ČTK, posléze na členství v radě rezignoval a nyní kritizuje radu i management Četky na webu Česká média. Pokud se tedy v souvislosti s Hrehovou kandidaturou spekulovalo o jeho propojení se zájmy mediálního podnikatele a majitele webu Česká média Jaroslava Berky, de facto se nyní propojení prokázalo.
Co ale Hreha s Bohdalem píší? Upozorňují na údajně špatnou ekonomickou situaci ČTK a obviňují management, že prý záměrně řídí agenturu špatně, aby snížil její hodnotu a připravil ji pro privatizaci spřátelenému subjektu. Kritika vedení Četky je přitom prostoduchá a řídí se komentátorskými zásadami, které si zřejmě předlistopadový člen komunistické strany Hreha pamatuje ještě z totalitní publicistiky, totiž že jakékoliv rozhodnutí, které kritizovaná osoba udělá, je špatné. Tak například je management současně kritizovaný za to, že je firma ve ztrátě, i za to, že snižuje náklady tím, že ruší některé drahé činnosti. Smysl kampaně je zjevný. Vyhrotit situaci tak, aby se pozice Rady ČTK a jejího managementu co nejvíce oslabila a připravilo se pole pro nástup ředitele autorům blízkého, možná samotného Hrehy. Bylo by nad tím možné mávnout rukou, kdyby Česká tisková kancelář nepředstavovala klíčovou instituci životně důležitou pro fungování českých sdělovacích prostředků.
Životní zájmy médií i veřejnosti Blíží se volba nového ředitele, a tak přitvrzuje i kampaň. Nyní se do ní zapojila i novinářka Irena Ryšánková, která rovnou do Četky posílá kriminální policii či Úřad pro odhalování organizovaného zločinu. Jaký zločin se v agentuře stal, musí se čtenář ptát? Žádný. Jen po mimořádně dlouhém období hospodářské stability a prosperity agenturu zasáhla krize. Není divu, jakožto veřejnoprávní instituce nevytvářela vysoké zisky, ale snažila se poskytovat maximálně kvalitní služby. Ve chvíli, kdy se ekonomická situace médií náhle prudce zhoršila, promítlo se to logicky i do ekonomiky Četky, která žije z plateb od svých zákazníků. V té samé době také získal většinový podíl ve vydavatelství Economia nový vlastník. Četka v Economii měla jedenáctiprocentní podíl a pravidelně získávala dividendu. Nový majoritní akcionář však jasně řekl, že s vyplácením dividendy v nejbližších letech nepočítá a vyzval všechny minoritní akcionáře k odprodeji jejich podílů, na což všichni včetně ČTK přistoupili. S vědomím výpadků výnosů přijímá následně vedení kroky k snižování nákladů. Obviňovat management agentury, že hospodaří záměrně špatně, je hloupost, která, jak víme, je horší než zločin.
Využívat přechodných ekonomických problémů agentury ke kampani vedoucí zjevně k prosazení vlastních zájmů je mimořádně nebezpečné. Zvykli jsme si na to, že Četka poskytuje profesionální a nestranné zpravodajství, ale tak tomu rozhodně nemusí být vždy. Zprávy z agenturního servisu tvoří majoritní část obsahu deníků a podstatnou část obsahu dalších médií včetně rozhlasu a televize. Pokud připustíme, aby se vedení agentury zmocnil někdo, kdo svými texty i dosavadní kariérou prokazuje, že nezávislost a nestrannost pro něj nic neznamenají, může to mít zničující vliv na obsah médií. Naše sdělovací prostředky nemají peníze na rozsáhlé sítě vlastních zpravodajů a jejich závislost na agentuře je tedy životní.
Šéfredaktoři novin a časopisů i ředitelé mediálních domů by měli sledovat, co se s Četkou děje, ale nejen to, měli by i přijmout odpovědnost za její další existenci. A ta je možná, jen pokud bude dostatečně ekonomicky silná, a proto nezávislá. Zhroucení Četky i její ovládnutí pochybnými podnikateli je rozhodně v přímém rozporu se životními zájmy médií, jejich čtenářů, diváků i posluchačů.
O autorovi| MICHAL KLÍMA, mediální manažer Autor je členem výkonného výboru Světové asociace novin a vydavatelů novin (WAN–IFRA)
