Dne 31. října 1517 zveřejnil augustiniánský mnich a profesor wittenberské univerzity Martin Luther 95 tezí, v nichž kritizuje praktiky tehdejší církve a vybízí ji k návratu k biblickým východiskům. Neuspěl. Když svou obnovu církev odmítla jako celek, rozhodl se Luther podpořit svým teologickým nasazením alespoň tu její část, která byla jeho kritickým argumentům otevřená. Pro tento proces vnitřní obnovy církve se vžilo označení „reformace“.
Evangelíci z Lysé si připomenou tuto událost bohoslužbami konanými podle Postylly Ewangelické luterského kazatele Martina Filadelfa Zámrského. Tato sbírka kázání o téměř 1300 stranách, zdobená řadou dřevorytů, vyšla poprvé v roce 1592 nákladem moravského hejtmana Hynka Bruntálského z Vrbna. Její tisk probíhal konspirativně na třech místech. Olomouckému biskupovi se přesto podařilo část z 800 výtisků zabavit a zničit.
Další dvě vydání Postily (drážďanské a lipské) se objevila současně v roce 1602. Oba její pražští nakladatelé byli za svůj počin uvrženi do vězení. V Koniášově Klíči figuruje Zámrského Postila v kategorii nejnebezpečnějších tisků. Nebezpečná byla především pro svou kvalitu. Její autor je prostě výjimečný teolog se širokým rozhledem, střízlivou myslí, ostrým jazykem, lidovým projevem a pevným christologickým zakotvením.
V Lysé se bude 31. října kázat ze Zámrského Postily díky tomu, že se zdejším tajným evangelíkům podařilo v době protireformace jeden její výtisk uchovat. Nejenže tím zachránili jedinečnou kulturní památku, ale přispěli i k uchování evangelického povědomí. Kdo přijde na Den reformace do lyského evangelického kostela, musí ovšem počítat s poněkud delšími bohoslužbami. Při poslechu Zámrského jadrného jazyka však na čas nejspíš zapomene.
Evangelíci z Lysé nejen že zachránili jedinečnou kulturní památku, ale přispěli i k uchování evangelického povědomí
O autorovi| Emanuel Vejnar, evangelický farář
