Čínské vlastenecké cítění sílí. Stránka Anti-CNN.com má uvádět na pravou míru lži médií
TCHAJ-PEJ „Co je dobrého na padělání pravdy? Nebuďte jako CNN. Radím vám, nedělejte to, je to naivní a hloupé,“ zní v písni neznámého čínského fanouška internetu, která na webu v Číně získala ohromnou popularitu. Píseň „Nebuďte jako CNN“ kritizuje západní média za nepravdivé informování o událostech v Tibetu a jejich praktiky dokonce přirovnává k propagandě nacistického Německa.
Rozhořčený song je ale jen jedním z řady vlasteneckých výstřelků, které se začaly množit na internetu po propuknutí protestů ve Lhase. Ostatně bojkot francouzského řetězce Carrefour (kvůli jeho údajné finanční pomoci dalajlamovi i kvůli problémům s olympijskou štafetou v Paříži) a protesty proti CNN (za „nepravdivé“ a „urážlivé“ zpravodajství) byly plánovány a diskutovány především na internetu.
Kromě toho na netu vznikla stránka Anti-CNN.com, která má uvádět zpravodajství západních médií na pravou míru. Na webu se také šíří vlastenecká petice, která sbírá podpisy Číňanů po celém světě, jež jsou proti „separatismu“. Dosud ji podpořilo již více než pět milionů lidí. Čínské vlastenecké cítění ale nesílí pouze na internetu. Stačí se podívat na záplavu čínských historických velkofilmů s hrdiny sjednocujícími Čínu, případně povstávajícími proti západním koloniálním mocnostem nebo japonským okupantům. Velkým hitem se před pár týdny také stala trika s nápisy jako „Čína, do toho!“ nebo „Tibet bude navždy patřit Číně“.
Ohromné nadšení, které v říši středu zavládlo poté, co bylo oznámeno, že se letošní olympiáda bude konat v Pekingu, hodně souvisí s čínskou historií. „Čínské nadšení pro olympiádu je nutné do velké míry vnímat jako přání navždy se zbavit pocitu ponížení z doby, kdy byla Čína kouskována koloniálními mocnostmi. Hry mají ukázat, že Číňané povstali a jejich země nastoupila cestu úspěchu,“ tvrdí politolog Hung Chin-fu z tchajwanské univerzity Cheng Kung. Olympiádu, která měla Číně přinést pozornost celého světa, tak mnoho Číňanů vnímá jako dlouho očekávané zadostiučinění. Namísto obdivu, respektu a chvály ale ze Západu přišla kritika. Podle Hunga tak nastartované vlastenecké vášně zrodily pocit křivdy a zlost.
Současná situace tak značně Pekingu komplikuje život. Ten zpočátku vlastenecké vášně jen podporoval a protesty přecházel mlčením, potom se ale rozhodl pokusit se situaci uklidnit. Vláda si rychle uvědomila, že rozlícené davy vykřikující protizápadní hesla jí mohou ublížit. Stranická média proto začala volat po „racionálním vlastenectví“ a „mírném nacionalismu“ a Lidový deník, hlásná trouba čínské komunistické strany, občanům připomněl, že Čína musí „pěstovat způsoby velké mocnosti“. Webové stránky jako Anti-CNN.com tak začaly smazávat příspěvky volající po bojkotech, stejně tak se začalo s cenzurou internetových diskusí.
Peking se totiž obává, aby se v očích Západu definitivně nerozplynul obraz Číny jako mírumilovné nastupující mocnosti, který strana pečlivě budovala. Ovšem podle nedávného průzkumu listu The Financial Times, který se uskutečnil v Británii, Francii, Německu, Španělsku a Itálii, 35 procent dotázaných považuje Čínu za největší hrozbu světovému míru. I USA, Írán a Severní Korea dopadly lépe.
O autorovi| Klára Tylová, dopisovatelka LN, Tchaj-wan
