HAVANA/PRAHA Donedávna těžko představitelná vize Kuby bez Fidela Castra v čele dostává stále reálnější obrysy. Zvlášť poté co byl v pondělí večer v kubánské televizi přečten prezidentův dopis. Nemocný „máximo líder“ v něm totiž vůbec poprvé naznačil, že se možná vzdá svých politických funkcí.
„Mou základní povinností je nelpět na postavení a ještě méně překážet v cestě mladším lidem,“ vzkázal vůdce Kubáncům. 81letý Castro zemi fakticky nevládne od konce července loňského roku, kdy po komplikované operaci zažívacího ústrojí politickou moc dočasně předal svému mladšímu bratrovi, ministru obrany Raúlovi. Od té doby se také neobjevil na veřejnosti, televize pouze odvysílala několik jeho záběrů. Od března letošního roku však pravidelně publikuje články v kubánských novinách, v nichž reaguje na vnitropolitické dění i události ve světě.
Nabídnu své zkušenosti Fidel Castro je jedním z posledních velkých hráčů studené války, který je dosud naživu. Ve svém dopise uvedl, že jeho „hlavním úkolem je nabídnout zkušenost a nápady, jejichž skromná hodnota pochází z neobyčejné doby, v níž žil“. V budoucnosti by se tak mohl stáhnout z aktivní politiky, nadále však vykonávat funkci jakéhosi zkušeného rádce, s nímž by vláda konzultovala politické a ekonomické záležitosti.
Je pravděpodobné, že prezidentovo prohlášení souvisí s nadcházejícími volbami do republikového parlamentu, které se budou konat 20. ledna. Poslanci pak mají nejpozději začátkem března volit státní radu, jejíž předseda je zároveň prezidentem. Vzhledem k tomu, že město Santiago de Cuba nominovalo Castra jako svého kandidáta do parlamentu, otevírá se kubánskému vůdci cesta k tomu, aby se opět ucházel o nejvyšší úřad v zemi.
Dopis 81letého prezidenta by tedy mohl být odpovědí na tuto volební nominaci. Podle analytiků, které cituje agentura AFP, je možné, že se Castro nechá zvolit do parlamentu, nebude však znovu kandidovat na prezidenta. Tím by se naopak mohl stát Raúl, který je podle agentury Reuters považován za pragmatického administrátora a který zahájil diskusi o hlavních hospodářských problémech Kuby.
Podle německé veřejnoprávní televize ARD měl však Castro odmítnout už nominaci Santiaga de Cuba pro parlamentní volby. Jeho nynější „možná se vzdám moci“ považuje ARD jen za další vtip Castrovy 47leté vlády.
Jisté je, že sedm z deseti Kubánců se narodilo po roce 1959, kdy se Castro revolucí dostal k moci. Nezažili tedy jiného politika v čele svého státu.
Castro by se mohl stáhnout z aktivní politiky a nadále působit jako poradce vlády
Bilance téměř padesátileté Castrovy vlády přitom vyznívá v neprospěch kubánského vůdce. Od šedesátých let sice výrazně klesl počet analfabetů v zemi a bezplatné zdravotnictví mohou využívat lidé i v nejodlehlejších vesnicích. Na „ostrově svobody“ je ale drasticky omezena svoboda slova. A každý, kdo zpochybňuje oficiální režim, musí počítat s represemi ze strany státu. V roce 2005 bylo na Kubě podle organizace Human Rights Watch více než 300 politických vězňů. Kubáncům však ztěžují život i záležitosti denního provozu, jako jsou potraviny na příděl nebo výpadky dodávek elektřiny.
***
Castrovu nemoc provázejí spekulace
Fidel Castro předal 31. července 2006 vládu svému bratrovi Raúlovi, aby se mohl zotavit po operaci zažívacího traktu. Ihned poté se objevily spekulace, podle nichž kubánský vůdce trpí rakovinou slinivky v konečném stadiu. Španělský tisk dokonce uvedl, že za Castrem letěl odborník na rakovinu José Luis García Sabrido. Lékař sám ale popřel, že by kubánský vůdce trpěl rakovinou. Totéž popírá také Havana.
