BRUSEL Česká republika nebude trabelmakerem Evropské unie, ale neustoupí ze svých pozic. Stále se staví proti navrhované evropské bankovní dani a chce, aby za porušování unijních pravidel o stanovující povolenou výši deficitů a zadlužení členských zemí Evropské unie následovaly okamžité postihy: nejlépe zastavení penězovodu z Bruselu. Premiér Petr Nečas včera sdělil česká stanoviska předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi a o sankcích mluvil také s Ollim Rehnem, komisařem pro ekonomické a měnové záležitosti. Bylo to Nečasovo první jednání v roli premiéra v sídle Evropské komise v Bruselu.
Podle Nečase by sankce za porušení Paktu růstu a stability měly být automatické a jejich uplatnění nemá záviset na rozhodnutí úředníků nebo politiků.
Pakt růstu a stability zavazuje země, které platí eurem, k tomu, aby deficity jejich rozpočtů nepřekročily tři procenta jejich HDP a jejich veřejné zadlužení nemá trvale překračovat 60 procent HDP. Pravidla Paktu by měly dodržovat i země, které mají v budoucnu přijmout euro. Momentálně ale stanovené hranice deficitu i míru zadlužení překračuje většina evropských zemí.
Nečas nechce, aby uvalení sankcí záviselo například na síle jednotlivých zemích. V minulosti se tak totiž postupovalo: když ustanovení Paktu porušovalo malé Portugalsko, hrozily mu sankce, zatímco když Pakt porušovalo Německo nebo Francie, pravidla byla upravena. Sankce by ale měly být jen ekonomické, nemělo by tedy jít například o úplné či částečné omezení hlasovacích práv, prohlásil český premiér po setkání s Rehnem. Podle Nečase když někdo dluží někomu peníze, také není zbaven svých lidských práv, jako je například hlasovací právo.
„Také členské státy Evropské unie mají svá základní práva a jedním z nich je hlasovat v orgánech Evropské unie,“ tvrdí Nečas. Česká republika by ale podle Nečase chtěla, aby se sankce týkaly všech peněz přicházejících do členských zemí z Bruselu. Včetně tak zvaných přímých plateb.
I když přísnější sankce za porušení pravidel Paktu místo současné více méně teoretické možnosti udělení pokuty podporuje Evropská komise a značná část zemí EU, není shoda v tom, čeho by se měly týkat.
Většina zemí by snad souhlasila s ekonomickými sankcemi týkajícími se dotací z Bruselu na některé projekty, například Francie určitě nebude souhlasit s omezením evropských plateb svým zemědělcům. Změny sankcí za porušení pravidel Paktu přitom musí schválit všechny členské země Evropské unie. Podle Rehna by sankce byly automatické a mohl by je zastavit právě jen nesouhlas členských států EU.
O autorovi| Marek Hudema, zvláštní zpravodaj LN v Bruselu
