VARŠAVA Byť tomu o několik měsíců opožděná návštěva českého premiéra Petra Nečase nenasvědčuje, jsou na tom vztahy mezi Českem a Polskem stále velmi dobře. A to tak, že Česká republika může počítat a počítá s Polskem při prosazování většiny svých zájmů v Evropské unii. Varšava navíc bude Evropské unii po Maďarsku v druhé polovině roku předsedat. České republice, která v té době převezme předsednictví visegrádské čtyřky, zase připadne úkol koordinovat stanoviska středoevropských států tak, aby se jim podařilo v evropské agendě prosadit společně co nejvíce.
„Visegrádská čtyřka bude mít příští rok velkou odpovědnost za unijní politiku,“ prohlásil Nečasův hostitel, předseda polské vlády Donald Tusk. V jeho řeči se výraz „Visegrád“ vyskytl během nedlouhé tiskové konference na polském úřadu vlády snad až dvacetkrát a bylo cítit, že tak jako Praha počítá s Varšavou ve své evropské politice, tak Polsko počítá v klíčových otázkách s podporou celé visegrádské čtyřky.
Oba premiéři dali najevo, že společně chtějí usilovat například o to, aby náklady na penzijní reformu, které jsou významnou položkou u obou států, Unie nezapočítávala do deficitu rozpočtu, za jehož překročení budou hrozit ze strany EU tvrdé sankce. „Kdyby se například Polsku tato položka nezapočítávala, byli bychom dnes mezi rozpočtovými premianty celé Unie,“ prohlásil Tusk.
Oba premiéři se také příliš nelišili, pokud jde o skepsi ke změnám, které navrhuje Německo v Lisabonské smlouvě EU, ratifikované teprve před rokem, nutným k zavedení tvrdých sankcí vůči rozpočtovým hříšníkům a bankrotujícím zemím. Zvláště Nečas dlouho vypočítával, co všechno by se muselo stát, aby se změnou souhlasila i Česká republika. „V případě, že by se jednalo o zásadnější změnu Lisabonské smlouvy, muselo by se podle koaliční dohody uskutečnit referendum, a k tomu by bylo třeba ústavní většinou schválit zákon o jeho vypsání...“
Velice opatrný a skeptický byl i premiér Tusk. „Každá případná změna v Lisabonské smlouvě musí být dobře promyšlená a vysvětlená,“ uvedl polský premiér. „Musí být opodstatněná na sto procent, nesmí sloužit jen několika zemím Evropské unie, musí být jednoznačně pozitivní z pohledu celé Unie -tedy i Polska a Česka,“ řekl Tusk a dodal, že si vůbec není jistý, že se takové dohody mezi zeměmi EU podaří dosáhnout a že se na změně Lisabonské smlouvy skutečně dohodnou. Podobnou shodu bylo slyšet i v otázce zvyšování rozpočtu Evropské unie, které požaduje Evropský parlament, ale jež Česká republika a Polsko společně odmítají. „Evropská unie nemůže žít v nějakém jiném světě a tvářit se, že se jí úspory, které dělají členské státy, netýkají,“ prohlásil Nečas k návrhu Evropského parlamentu, aby se rozpočet unie zvýšil na příští rok o šest procent. „Ovšem ani my nepožadujeme snížení, ale aby růst byl jen o dvě procenta.“ „Česko je pro nás příkladem“ Ve Varšavě to také včera vypadalo, jako kdyby ani jedna ze zemí nebyla ve složité rozpočtové situaci, jako by na tom oproti jiným zemím bylo Česko i Polsko ještě dobře. Premiér Nečas si neodpustil kompliment v podobě ocenění Varšavy jako jediné, které minulý rok v rámci Evropské unie rostla ekonomika. Česko naopak posloužilo jednomu z polských novinářů jako příklad reformní země, které se podařilo oproti Polsku výrazně poskočit na včera zveřejněném žebříčku zemí přitažlivých pro investory. „To, co Češi udělali (pro zlepšení podmínek k podnikání), my uděláme v příštích měsících,“ sliboval Tusk, kterého čekají na podzim následujícího roku parlamentní volby.
Nečas se ve Varšavě setkal i s novým prezidentem Bronislawem Komorowským a také se šéfem opozičního Práva a Spravedlnosti Jaroslawem Kaczynským, jehož strana je spojencem ODS v Evropském parlamentu.
O autorovi| LUBOŠ PALATA, zvláštní zpravodaj LN v Polsku
