Petru Nečasovi nechybí odvaha, oznámí záměr zvýšení dolní sazby DPH (v řeči opozice zdražení potravin) až o sedm procent dva týdny před volbami. Ekonomové pochvalně zamručí, protože chce obě sazby daně sblížit a preferuje daně nepřímé před zdaňováním práce - výkonu. DPH se navíc státu pohodlněji vybírá a jako metoda naplnění státní kasy je její zvyšování spolehlivé. Nějakou rezervu pro reformu, například důchodů, tedy vláda zajistí.
Zásadní ovšem bude, jestli premiéra jeho reformní zápal nepřejde poté, co bude konfrontován s reakcí opozice či koaličních partnerů. Pro reformu, alespoň v Česku, bylo vždy klíčové, aby se sami reformátoři nepolekali své odvahy. Uskutečnit jen část slibovaných změn bývá smrtící, vzpomeňme jen bývalého ministra zdravotnictví, který se vinou koaliční slabosti stal jen ministrem regulačních poplatků.
Debaty o zvyšování DPH po povodních v roce 2002, za vlády Vladimíra Špidly a ministra financí Bohuslava Sobotky, byly velmi bouřlivé, nicméně se v okamžiku realizace nic moc nestalo a volby tento krok ovlivnil minimálně. Občané si zvykli.
Nečasem navrhované zvýšení je sice výrazně vyšší a dopad na občany bude o poznání tvrdší, nicméně žijeme též v podstatně jiném čase, ono špidlovské „zdroje tu jsou“ po kolapsu Řecka už nezní zdaleka tak sebevědomě.
