"Odvolací senát nemá naprosto žádné pochybnosti o tom, že výrok o vině je správný," uvedl předseda senátu Jiří Lněnička. Přiměřený je podle něj i třicetiletý trest, ačkoliv jde po doživotí o vůbec nejpřísnější trest odnětí svobody, jaký české právo připouští.
Věděl, že žena neunikne
Kosovský Albánec rozmístil 27. ledna 2010 po poledni v domě ve Višňové-Andělce na Liberecku hořlavé předměty k zapnutým elektrickým přímotopům, které pak převrhl. Věděl, že obyvatelka nebude schopna vzhledem ke svému věku a omezené pohyblivosti před ohněm uniknout. Žena utrpěla popáleniny třetího a čtvrtého stupně na 80 procentech těla. Od postele ušla asi tři metry, trýznivým způsobem umírala několik minut.
Cizinec znal zavražděnou ženu několik let a říkal jí babičko. S pomocí své milenky jí tajně vybíral peníze z účtu a nechal seniorku podepsat falešnou závěť, v níž jeho družce vše odkázala. Zabít se ji rozhodl proto, aby získal její dům a zároveň zabránil tomu, aby na něj důchodkyně podala trestní oznámení. Žena totiž zjistila, že ji okrádá.
Agresivní muž vzbuzoval strach
Třiapadesátiletý muž tvrdí, že se proti němu spolčila manželka, milenka i lidé z osady, kde neměl dobrou pověst. Místní se ho kvůli jeho násilné povaze báli. K závěru, že je agresivní, dospěli i soudní znalci. Manželka i milenka dříve uvedly, že je týral. S milenkou měl poměr ještě před jejími patnáctinami.
"Lituju toho, co se paní stalo. Ale neudělal jsem to, neměl jsem důvod. Nikdy jsem nepil, nefetoval, nekradl," uvedl muž, který byl v minulosti už třikrát odsouzen. Jeho advokát připustil, že Dávid "není žádný svatoušek", úmrtí stařeny ale podle právníka bylo "politováníhodnou, nešťastnou náhodou". Požár prý mohla nedopatřením založit sama. "Třicet let je pro tohoto člověka doživotí, protože mu je přes 50 roků," upozornil.
Motiv k zavraždění ženy měl navíc v její vesnici podle advokáta kdekdo. Stařena byla zámožná, lidem půjčovala peníze a bydlela na samotě pouze se svými kočkami. Celý případ označil za "záhadu zamčeného pokoje", protože dům ženy byl zamčený zevnitř. Soudce Lněnička ale poznamenal, že do stavení bylo možné vejít i postranním vchodem, který se zavíral pouze kusem drátu.
