Nechodím pro chlebíčky

LN Proč jste se rozhodl právě pro advokacii? Nebylo by pro vás výhodnější dělat například konzultanta, poradce?

Nechci tvrdit, že jsem měl nějak přehnaně nabídek, ale těch směrů bylo několik. Chci ale stát na vlastních nohou a prostě nechci, abych byl do nějaké pozice, například do dozorčí rady nějakého velkého podniku, „dosazen“ díky tomu, že to bude něčí libovůle.

LN Jaké konkrétní nabídky jste dostal?

Bohužel jsem dospěl k názoru, že řada lidí doplácela na to, že byli mými známými, protože se pak dostali do nezasloužené palby kritiky, takže nevidím důvod, proč je přivádět do nějakých složitostí jen kvůli tomu, že se ke mně tehdy zachovali slušně, dávali mi nějaké nabídky a věřili, že pro ně mohu být přínosem. Nechci to tedy konkretizovat.

LN Bylo tedy vaším cílem se osamostatnit?

Ne. Mám rád týmovou práci, vážím si řady lidí, s nimiž jsem byl a stále jsem v kontaktu, ale nechci být na nikom závislý. Zřejmě to byla ta hlavní motivace. Nevylučuji, že se časem do některé oblasti podnikání zapojím, ale není to tak, že bych teď něco připravoval.

LN Jak jste v současné práci využil nebo můžete či hodláte využít zkušenosti ministra vnitra?

Trochu něco vím o policejním myšlení, trochu o organizace práce policie čili o věcech spíše mimoprocesních. Jsou ale i některé lidské zkušenosti a otevřeně mohu říci, že jako ministr vnitra bych některým věcem nevěřil, že se dějí, a teď najednou se dívám, že existují. Když jsme třeba byli u jednoho pražského soudu, viděl jsem člověka s želízky na rukou, a přitom jsem věděl, že mezi svědky není nikdo z výkonu trestu. Pak jsem zjistil, že to byl normální člověk, jehož jediné „provinění“ bylo, že dvakrát nepřišel k soudnímu jednání, přestože byl řádně obeslán. Byl to ředitel jedné pobočky zahraniční banky v Česku a pro něho to byl brutální reputační problém. Dá-li soudce příkaz k předvedení, je samozřejmě vše v pořádku, ale nasazovat takovému člověku želízka je podle mě trochu přehnané. Jako ministr vnitra bych byl přesvědčen, že ten člověk něco spáchal, ale tady jsem viděl, že je to trochu jinak

LN Co pro vás jako začátečníka v advokacii bylo nejtěžší?

Možná to bude znít divně, ale žádným velkým šokem jsem neprošel. Bez ohledu na to, za jakých okolností jsem odcházel, mí nejbližší spolupracovníci věděli, že si pohrávám s myšlenkou politiku pověsit na hřebík. Protože jsem velmi vážně uvažoval o tom, že po nejbližších volbách odejdu, tak jsem se na další dráhu připravoval i psychicky. Nebyl to tudíž pro mě extra velký náraz. Začal jsem tím, že jsem se snažil si důkladně oprášit vědomosti z teorie práva, protože řadu věcí v praktické aplikaci práva lze dělat dobře, jen když dobře znáte pojmy, teorii práva. Nebylo to pro mě něco zcela nového, ale přece jen, teorii práva jsem měl ve škole někdy před deseti lety. Potom jsem se věnoval buď v pozici poslance legislativnímu procesu, nebo v pozici ministra vnitra třeba nějakým konkrétním případům, buď z oblasti správního práva, nebo trestního práva, ale ta teorie přitom tak trochu „vyprchávala“.

LN Kdy se chytáte skládat advokátní zkoušky a jak se na ně připravujete?

To všechno má svá pravidla, a když to dobře půjde, chtěl bych je dělat někdy za dva roky. Každý budoucí advokát ty předpoklady zná, a přestože se chci specializovat na trestní právo, tak pro úspěšnou praxi je třeba znát věci ze všech oblastí. Musím se tedy věnovat i civilnímu právu či správnímu právu.

LN Proč jste se rozhodl právě pro trestní právo?

Trestní právo mě baví a také jsem řekl, že se nechci věnovat žádným velkým obchodním kauzám. Umím si představit, jakou publicitu by mělo, kdybych se podílel na práci nějaké velké firmy, potažmo firmy se státním podílem - to by vyvolávalo řadu spekulací a já tuto věc už prostě nemám zapotřebí.

LN Máte nyní více volného času než ve funkci premiéra?

Myslím si, že to není o přímé úměře s časem. I když člověk dělá práci, která třeba nemá širší společenský dopad, tak ji může dělat šestnáct hodin denně, aby měl sám před sebou pocit, že ji dělá skutečně pořádně. Teď ale mám hlavně možnost si věci naplánovat, to je asi ta nejpodstatnější změna. Řekněme, že jsem víc svým pánem než dříve.

LN I když jste koncipientem teprve krátce, jaké jsou vaše první zkušenosti s onou praktickou aplikací práva v Česku?

Za prvé, právní systém je hodně složitý. Je třeba najít cestu tak, aby člověk právníka potřeboval jen v důležitých věcech a ne, když si například chce postavit garáž a dostane se do problémů ve správním řízení. Člověk se až příliš často dostává do situací, kdy se musí radit s právníky. Druhá věc je konkrétní - to je ponechání povinnosti v trestním řádu číst prakticky celý spis, aby byla dodržena zásada ústnosti. Vede to k takovým absurditám, kdy soudce někdy i celé dny čte spisový materiál, protože to zkrátka udělat musí. Zrušení by mohlo znamenat zkrácení řízení o polovinu, možná i více.

LN Proč podle vás taková věc už v praxi dávno nefunguje?

Zvažovala se při novele trestního řádu, nakonec se zvolily jiné priority. Bylo konstatováno, že změny by vedly k narušení zásady ústnosti jednání a nakonec se to tam nedostalo. V té době jsem z pozice ministra vnitra viděl jiné priority.

LN Od října jste koncipient v kanceláři advokáta Eduarda Bruny. Jste tam jediný koncipient a jak vlastně vaše spolupráce vznikla?

Není to kancelář, kde by se to koncipienty jen hemžilo, ale můžu říct, že sám tam nejsem. S doktorem Brunou se známe asi tři čtvrtě roku. Poté, co jsem opustil pozici předsedy vlády, jsem se připravoval na další kroky a někdy v této době jsme se dohodli.

LN Myslel jsem, zda jste oslovil vy doktora Brunu nebo on vás.

Znali jsme se z dřívějška z úplně jiných debat, které se týkaly právních předpisů, zde jsme se setkali poprvé a navázali jsme kontakt. Na to, zda bych u něj mohl pracovat, jsem se samozřejmě zeptal já jeho, a to někdy loni v létě.

LN Jaké kauzy máte na starosti a jaké delikty v nich převažují, jde-li to takto zobecnit?

Věnuju se třem věcem, jsou to krádeže vloupáním, poškozování cizí věci, případy vloupání do motorových vozidel, v jednom konkrétním případě pokus o odcizení motorového vozidla, tedy případy relativně běžné. Kancelář doktora Bruny je uvedena v seznamu advokátů ex offo, takže je zřejmé, že neděláme vyloženě exkluzivní věci.

LN Jak vnímáte své klienty? Předtím jste se stýkal s představiteli států, nyní s „galerkou“?

Samozřejmě jsem se s řadou lidí stýkal i ve svých dřívějších funkcích, a to i při běžných mezilidských kontaktech, takže si nemyslím, že bych ten „běžný“ svět úplně opustil. Je také ale samozřejmé, že nechci navazovat nějaké hlubší přátelské vztahy s lidmi, kteří tvoří naši klientelu.

LN Necítíte tedy žádný kvalitativní rozdíl mezi lidmi, s nimiž jste spolupracoval dříve a s nimiž se stýkáte nyní?

Nerad bych, aby z toho vyplynulo, že nevidím rozdíl mezi kolegy v Poslanecké sněmovně a svou současnou klientelou. Ale ta práce mě baví a naštěstí jsem se nedostal do situace, že bych trávil večery přemýšlením o tom, jak to bylo bezvadné dříve a jak je to ponuré teď.

LN Co na vás říkají sami obvinění? Zmiňoval jste, že kancelář doktora Bruny je v seznamu advokátů ex offo. Už se stalo, že by do poslední chvíle obviněný nevěděl, že ho budete obhajovat vy?

To se stalo právě dnes (12. ledna) a nevěděli to ani ti policisté. Probíhalo to bezvadně, policisté si mysleli, že je to shoda jmen... Oni si dokonce nejdříve mysleli, že si z nich na vrátnici dělají legraci...

LN Zajímaly mě ale spíše emoce obviněných - jak se tváří, když coby jejich obhájce přijedete vy.

Já jsem se v této věci zatím seznamoval se spisem a v následujících dnech půjdu obviněného navštívit do vazební věznice, takže teprve uvidím, jak se bude tvářit.

LN Klient už je informován o tom, kdo ho bude obhajovat?

Ví, že ho bude obhajovat doktor Bruna, jestli za tím bude tušit, že by se tam mohl objevit Gross, to nevím. Spíše bych ale řekl, že ne.

LN Jaký je váš plat?

S doktorem Brunou jsme se dohodli, že to nebudeme zveřejňovat, takže to budu dodržovat.

LN Uvádí se, že příjem koncipienta je kolem dvaceti tisíc korun. Byl byste s tímto platem jako čerstvý absolvent práv spokojen?

V praxi je bohužel velký problém pro absolventa sehnat práci koncipienta, těch míst je poměrně omezený počet a výrazně se nerozšiřuje. Takže je možné, že absolventi právnických fakult kvůli tomuto přetlaku na advokátní kanceláře asi musí strpět nižší platy, než je hodnota práce, kterou odvádějí. Já ale nejsem v pozici člověka, který by právě opustil fakultu, takže je to trochu něco jiného.

LN Odpovídá vaše práce pozici advokátního koncipienta, nebo máte určité výsadní postavení?

Nemám diplom z roku 2005 a nechci, ani nevidím důvod se zbavovat toho, že jsem Stanislav Gross. Ale asi to samozřejmě úplně normální přístup není a asi jen těžko může někdo chtít, aby to byl úplně normální přístup. Na druhé straně nemohu neodvést tu práci, kterou musí normální koncipient odvést tak, aby mohl být v budoucnu dobrým advokátem. Je-li někde zvykem, že koncipient chodí na poštu, tak já na poštu nechodím ani pro kancelář nekupuju vodu nebo chlebíčky. Možná mám o trochu větší prostor, abych se mohl věnovat právu, než jiní koncipienti, kteří mohou být nuceni dělat i věci, které s právem přímo nesouvisejí.