Nechceme senátorce Gajdůškové brát její strach z Hitlera, ale pojmový zmatek, ke kterému ji dohnal ve včerejším rozhovoru pro LN, je na pováženou. O nedemokratických tendencích naší pravice (a Hitler nebyl demokrat!) prý svědčí to, že ODS blokuje úmluvu proti obchodování s lidmi, protože odmítá trestní odpovědnost právnických osob. A prezident prý odmítal dokončit ratifikaci přistoupení k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu.
Trestní odpovědnost právnických osob je nový a kontroverzní institut; v Německu jej třeba nezavedli. Jak budete prokazovat úmysl právnické osoby či její účinnou lítost? A ratifikace Mezinárodního trestního soudu se protahovala kvůli tomu, že vláda si k ní zvolila metodu, kterou Ústavní soud shledal protiústavní, z čehož se vláda dlouhý čas nedokázala vzpamatovat. A jsme v oblasti mezinárodního práva. To s demokracií z podstaty nijak nesouvisí; reguluje vztahy mezi státy, a to i nedemokratickými.
Mezinárodní trestní soud pak lze stěží označit za měřítko demokracie (však jsou mezi jeho 109 signatáři i nedemokratické země). Naopak demokracii omezuje tím, že si osobuje nadřazenost nad jejími právními systémy, aniž by sám byl podřízen efektivní kontrole. A pragmaticky nahlíženo může soud situaci v nějaké rozvrácené zemi i zhoršit a zablokovat politické řešení, protože tyran, který by jinak třeba pod příslibem beztrestnosti složil zbraně, teď bude v obavě z mezinárodního tribunálu střílet do posledního dechu.
To jsou důležité okolnosti, jež má demokracie hodná toho jména řádně zvažovat, a ne slepě podepisovat.
