Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Nedonošený film od čápů z EU

Česko

Slovensko-německá koprodukce Návrat čápů má mezinárodní zázemí i téma. Staví je však na odiv trochu moc uměle.

Celovečerní debut Martina Repky míchá dohromady Slovensko s Německem, minulost s přítomností, stáří s mládím i milostnou linii s dramatickou. Ve skutečném životě by byl takový mix tou nejpřirozenější věcí. V Návratu čápů bohužel působí poněkud tezovitě.

Z německého Frankfurtu do východoslovenské vesnice Runiny uteče Vanda – mladá žena, které táhne na třicítku, zrovna přišla o práci letušky a ve vztahu s Davidem nevidí perspektivu. Doufá, že v Runině najde sama sebe. Táhne ji tam vlastní krev: do vesnice se nedávno za láskou z mládí vrátila její babička, již odtamtud po válce jako Němku odsunuli.

Příliš mnoho zajíců najednou David se vydává za Vandou, zatoulá se do romské komunity a připlete se i k hospodské rvačce. Vanda sama pak zjistí, že vesnice je centrem pašování uprchlíků přes hranice, a zakouká se do jednoho z převaděčů. Na jeden film je to zkrátka příliš mnoho zajíců najednou a Návrat čápů každého z nich stihne sotva pohladit po kožichu. Až příliš často proto sklouzává k žánrovým obrázkům. Romové jsou rázovití, příroda je divoká a krásná, převaděč Miro nebezpečně uhrančivý...

K nejplacatějším motivům se řadí okázale zbědovaní uprchlíci, vyskakující na povel z lesů přímo na zahradu. Ta patří babiččinu milému Viktorovi, kterého bůhvíproč hraje Radoslav Brzobohatý. Nijak špatně, ale postava sedláka, jenž vodí povoz, kosí trávu a sklízí jablka, až příliš připomíná Brzobohatého životní roli ve Všech dobrých rodácích. Velmi dobrá je potom Katharina Lorenz coby Vanda. Pokud se zrovna pod různými záminkami nesvléká donaha, dá se jejímu tápání v sobě samotné věřit. Věrohodně a bez iluzí je také zobrazena převaděčská mafie, která na lidském neštěstí vydělává zcela bez skrupulí a má pod palcem i policii. Idealista Miro vedle nich vypadá pomalu jako Jánošík.

Repka režíruje zručnou rukou a sem tam si dovolí i efektní parádičku – třeba v závěrečném protikladu svatby a pohřbu, nebo když odvypráví scénu setkání Vandy s Davidem jen v jejich pohledech, téměř beze slov. Musí však zápasit se scénářem, který nutí postavy míchat v jedné větě až tři různé jazyky a nalézat svou identitu za každým rohem.

Snaha o evropskost se tak pro film stala nejen hlavní rozlišovací kvalitou, nýbrž i břemenem. Za každou nosnou dílčí zápletku (například odpuštění odsunu) se tu platí banální replikou („Babi, jsi tady šťastná?“). Témata identity a vlastních kořenů snaživě reflektuje i sladkobolný titulní leitmotiv. Přestože tedy Návrat čápů zůstává stát na půl cesty, je rozhodně dobře, že vznikl. Příště už se může podařit snímek, jehož evropanství vyrůstá odspodu, a ne z předem dané konstrukce. A třeba se to podaří i u nás.

HODNOCENÍ LN ***

Návrat čápů (Návrat bocianov)

Slovensko/Německo 2007 Scénář: E. Gindl, M. Repka Režie: Martin Repka Kamera: Miro Gábor Hudba: J. Repka, M. Raue Hrají: K. Lorenz, F. Stetter, R. Brzobohatý, K. Czíno, L. Latinák a další Distribuce v ČR: HCE Premiéra: 6. 11.

Autor: