„Řím jest dnes ošklivé skladiště,“ uzavřel znechuceně v roce 1922 Jaroslav Maria svou črtu o věčném městě, a to ještě předtím v ní pomluvil kdeco včetně pahorků římských, proti kterým je prý Václavské náměstí velehora. Rozmnožil tak řady těch, již – pokud jde o Itálii – neunesli srážku představy s realitou.
V originální knize Nelly Mlsové I já jsem byl v Itálii... je ovšem zklamaných zástup, ale více je těch, kteří zemi Danteho, Michelangela, ale i Berlusconiho stále milují. Autorka si dala práci a zmapovala, kdo všechno z českých literátů i dalších zajímavých osob měl potřebu své zážitky vtělit do písemné formy. Připojená antologie je pestré čtení. Vedle líčení neblahého osudu sicilských žen od bojovnice za ženská práva Anny Řehákové tu najdeme Macharovo okouzlení Neapolí, detailní popisy Vesuvu od botanika Karla Domina, ale také Váchalovy vzpomínky na italskou frontu, půvabné Werichovy zápisky i nadšené zpěvy starého poety „země zamyšlené“ Ladislava Stehlíka.
Mlsová knihu opatřila několika studiemi a v té první si všímá všech, které Itálie vyprovokovala k literární činnosti, v další sleduje jejich tematické záliby. Mlsové knížka je svým způsobem unikátní záležitostí a jejímu sestavení jistě předcházelo pečlivé studium. Ale hlavně nabízí báječné a místy velmi zábavné počtení.
Nella Mlsová: I já jsem byl v Itálii... Praha, Akropolis 2009. 328 stran
