Stará jáma může být podle expertů rizikem. „Na rozdíl od vodorovných chodeb pod zemí je v bezprostředním styku s povrchem,“ vysvětluje předseda Obvodního báňského úřadu v Brně Jiří Janas. Nečekané uvolnění stěn podobného dolu mělo před lety tragické následky v Německu, proto báňští inspektoři pečlivě hlídají i tuzemské neprovozované šachty.
Zástupci státního podniku DIAMO, který bývalé doly na Brněnsku spravuje, si už vyzkoušeli zasypávání v nedalekých Oslavanech. Tam po celý rok zaplňovali na devět set metrů hluboký důl Kukla. „Už je zasypán, vše dokončujeme. V příštím roce musíme připravit podklady k likvidaci jámy Jindřich II,“ potvrzuje Bedřich Michálek z podniku DIAMO.
Projekt musí být důkladný. Jen u Kukly se cena zasypání pohybovala v milionech korun, bylo potřeba vyrazit novou přístupovou chodbu a instalovat potřebnou technologii. Věže zůstanou, bourat je by bylo drahé Největším problémem při zasypávání jámy Jindřich nebude výběr postupu, ale nalezení materiálu pro zaplnění díry, jejíž dno leží v přepočtu více než kilometr pod hladinou moře.
Šachta je z větší části zalitá vodou, ale zároveň v ní zůstala část původního vybavení. Materiál určený k zasypání musí být proto dostatečně velký, aby zbytečně neunikal do podzemních vodorovných chodeb, ale zase dostatečně malý, aby se nezachytával za zbytky původního vybavení dolu.
„Uvažujeme o dvou metodách. První počítá s využitím materiálu z haldy vedle dolu, druhá s dovozem zásypu z odvalu u oslavanské Kukly,“ soudí Michálek. Právě způsob zasypávání ale budí diskuse ve Zbýšově. Na rozdíl od Oslavan, kde o zasypávání nediskutovali, se Zbýšovští neshodli, jak se k pracím postaví.
Halda, kterou by v podniku DIAMO rádi použili, patří městu. „Stojíme před rozhodnutím, jestli jim její část odprodáme. Musíme ale vzít v úvahu, že je zrekultivovaná, porostlá stromy a patří k městu,“ míní starosta Vratislav Široký. Podle místních jsou z jejího vrcholku za dobrého počasí vidět Alpy.
„Pokud se na nás DIAMO obrátí, budeme o tom diskutovat,“ dodává starosta. Ani druhý způsob, podle nějž by halda zůstala netknutá a zásyp se vozil z Oslavan, však část obyvatel nevidí šťastně. „Znamenalo by to tisíce aut projíždějících městem, což také není pro mnoho lidí nejlepší řešení,“ přiznává Široký.
Po likvidaci Jindřicha II již v Rosickooslavanském revíru nezbude žádný nezasypaný důl. Důlní tradice regionu, které sahají od poloviny osmnáctého století až po devadesátá léta dvacátého století, bude připomínat především trojice zachovaných těžních věží.
Historická kovová konstrukce dolu Simson ve Zbýšově je památkově chráněná a mohla by pod ní vzniknout expozice hornictví, věže dolů Kukla a Jindřich II patří firmám, které využívají okolní areál. Obě pro ně mají jen částečné využití, odstranění mohutných konstrukcí by však bylo příliš drahé.
Zástupci státního podniku DIAMO, který bývalé doly na Brněnsku spravuje, si už vyzkoušeli zasypávání v nedalekých Oslavanech. Tam po celý rok zaplňovali na devět set metrů hluboký důl Kukla. „Už je zasypán, vše dokončujeme. V příštím roce musíme připravit podklady k likvidaci jámy Jindřich II,“ potvrzuje Bedřich Michálek z podniku DIAMO.
Projekt musí být důkladný. Jen u Kukly se cena zasypání pohybovala v milionech korun, bylo potřeba vyrazit novou přístupovou chodbu a instalovat potřebnou technologii. Věže zůstanou, bourat je by bylo drahé Největším problémem při zasypávání jámy Jindřich nebude výběr postupu, ale nalezení materiálu pro zaplnění díry, jejíž dno leží v přepočtu více než kilometr pod hladinou moře.
Šachta je z větší části zalitá vodou, ale zároveň v ní zůstala část původního vybavení. Materiál určený k zasypání musí být proto dostatečně velký, aby zbytečně neunikal do podzemních vodorovných chodeb, ale zase dostatečně malý, aby se nezachytával za zbytky původního vybavení dolu.
„Uvažujeme o dvou metodách. První počítá s využitím materiálu z haldy vedle dolu, druhá s dovozem zásypu z odvalu u oslavanské Kukly,“ soudí Michálek. Právě způsob zasypávání ale budí diskuse ve Zbýšově. Na rozdíl od Oslavan, kde o zasypávání nediskutovali, se Zbýšovští neshodli, jak se k pracím postaví.
Halda, kterou by v podniku DIAMO rádi použili, patří městu. „Stojíme před rozhodnutím, jestli jim její část odprodáme. Musíme ale vzít v úvahu, že je zrekultivovaná, porostlá stromy a patří k městu,“ míní starosta Vratislav Široký. Podle místních jsou z jejího vrcholku za dobrého počasí vidět Alpy.
„Pokud se na nás DIAMO obrátí, budeme o tom diskutovat,“ dodává starosta. Ani druhý způsob, podle nějž by halda zůstala netknutá a zásyp se vozil z Oslavan, však část obyvatel nevidí šťastně. „Znamenalo by to tisíce aut projíždějících městem, což také není pro mnoho lidí nejlepší řešení,“ přiznává Široký.
Po likvidaci Jindřicha II již v Rosickooslavanském revíru nezbude žádný nezasypaný důl. Důlní tradice regionu, které sahají od poloviny osmnáctého století až po devadesátá léta dvacátého století, bude připomínat především trojice zachovaných těžních věží.
Historická kovová konstrukce dolu Simson ve Zbýšově je památkově chráněná a mohla by pod ní vzniknout expozice hornictví, věže dolů Kukla a Jindřich II patří firmám, které využívají okolní areál. Obě pro ně mají jen částečné využití, odstranění mohutných konstrukcí by však bylo příliš drahé.
