KOMENTÁŘE LN
Když mluvíme o tom, kdo vyhrál volby, tváříme se, jako by to byly závody: Sarkozy porazil Royalovou. Jenže to mate: když Sarkozy zvítězil s 53 procenty hlasů, znamená to, že 47 procent lidí ho nechtělo. V éře čím dál tím těsnějších volebních výsledků je mluvit o tom, že si někdo získal národ, čím dál tím ošidnější. V Americe se tradičně označuje drtivé volební vítězství slovem landslide, tedy sesuv půdy. Jenže dnes ho slýcháme, už když někdo vyhraje třeba jen o pět procent.
Barack Obama je už teď dějinná postava – první vážný černošský kandidát na prezidenta, člověk, který vyburcoval demokraty k největší účasti v primárkách v dějinách. Ztělesňuje změnu, naději, a ještě něco navíc, co nelze popsat slovy – lidé na něj reagují jako na rockovou hvězdu. Landslide ale rozhodně v kapse nemá.
Při všech jeho téměř nadpřirozených kvalitách je jeho vítězství založeno hlavně na velmi racionální kampaňové strategii opírající se o dokonalé využití komplikovaných nominačních pravidel. Kolektivní šílenství „obamaniaků“ (na mítink 18. května přišlo 75 tisíc lidí) nic nemění na tom, že jeho podpora má velmi úzký demografický základ. Volí ho mladí lidé z univerzitních měst, lidé s vyšším vzděláním a černoši. Hillary sbírala hlasy méně vzdělaných bělochů a žen (těžko říct, proč lidé z nižších vrstev tíhnou právě k multimilionářce a absolventce Yale Clintonové, a ne k absolventu Harvardu Obamovi, ale je to tak). Obama se několik měsíců snažil změnit styl kampaně tak, aby z tohoto demografického ghetta prorazil – s nulovým výsledkem. Od únorového „super úterý“ si vůbec Hillary vedla líp. Získala víc hlasů než Obama, jehož naopak stíhaly průšvihy najmě v podobě odpudivých výstupů jeho (dnes už bývalého) pastora Wrighta. Argument Clintonové, že právě ona má větší šanci uspět proti Johnu McCainovi, tedy vůbec nestojí na vodě.
Obama slibuje víc než sesuv půdy – v úterý ujistil, že teď začala „éra, kdy se Američané začnou starat o nemocné, nezaměstnaným dají dobrou práci, oceány přestanou stoupat a planeta se začne uzdravovat“. Ale to může být snazší než přinutit většinu, aby ho zvolila.
Čtěte Téma na str. 3
