Němečtí demografové z Ústavu pro výzkum obyvatelstva a rozvoje v Berlíně zveřejnili výsledky studie, v níž zkoumali demografický, ekonomický a společenský vývoj Evropy do roku 2050. Vedle zemí Evropské unie zahrnuli do výzkumu i Norsko, Švýcarsko a Island.
Porovnávali 285 evropských regionů podle 24 ukazatelů. Zaměřili se například na věkové složení obyvatelstva, zaměstnanost žen, mladých a starších lidí, investice do vědy a výzkumu, ale také znečištění ovzduší oxidem uhličitým. Nejlépe dopadl Island, Stockholm a Oslo a některé části Švýcarska. Na konci žebříčku se umístily Rumunsko a Bulharsko, části Polska, dále jižní Itálie a Řecko.
Česká republika skončila zhruba uprostřed s tím, že relativně nejlépe si povede Praha a střední Čechy. Jejich situace bude srovnatelná s baltskými republikami, s většinou Francie nebo s některými částmi Německa (severním Bavorskem nebo Dolním Saskem).
Východ má zpoždění „Zatímco Česko, baltské země a Slovinsko neztrácely čas a pustily se do reforem, Bulharsko a Rumunsko se po pádu železné opony deset let zmítaly v politické a ekonomické krizi, takže jejich reformy zákonitě nabraly zpoždění,“ uvádějí autoři studie.
„Prakticky všechno správně dělá Island,“ prohlásil šéf berlínského ústavu Reiner Klingholz. Zdůrazňuje například tamní podporu zaměstnaných žen včetně toho, že muži chodí na mateřskou stejně často jako ony. „Ženy se nemusí rozhodovat mezi rodinou a kariérou, protože zvládnou obojí. To přispívá k vyšší porodnosti,“ říká Klingholz.
„Není zcela jasné, na základě jakých konkrétních indikátorů onen globální ukazatel vyjádřený jedním číslem spočítali. Jestli tomu dobře rozumím, charakterizuje ekonomickou situaci, demografický vývoj, sociální situaci a stav životního prostředí,“ komentuje studii Tomáš Fiala z katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze.
„Na základě vybraných ukazatelů je celkem logické, že Skandinávie je na špici, protože je ekonomicky poměrně vyspělá, přitom má celkem dobré sociální zabezpečení, příznivý demografický vývoj i čisté životní prostředí. Balkánské postkomunistické země jsou pak zákonitě na opačné straně spektra,“ pokračuje český odborník. Zároveň připomíná, že právě Island je trochu specifický případ, protože jde o poměrně malou a izolovanou ostrovní populaci.
Při pohledu na mapu na první pohled zaujme rozdíl mezi státy bývalého východního bloku a zbytku Evropy. Tyto země ponesou následky komunistického režimu ještě desítky let po jeho pádu.
„Ostrou hranici mezi bývalým východním a západním Německem si vysvětluji tím, že jejich sjednocení umožnilo volný pohyb pracovních sil i zboží. Mnozí mladí kvalifikovaní lidé z bývalé NDR proto zřejmě odešli za lépe placenou prací na západ, řada podniků ,socialistického' typu na východě asi v konkurenci zbankrotovala, což mělo za následek nárůst nezaměstnanosti,“ říká Tomáš Fiala.
Česko dnes a zítra Pokud se podíváme na základní demografické údaje z Českého statistického úřadu za poslední roky, zjišťujeme, že plodnost v naší zemi od roku opět 2000 roste, zdaleka však nedosahuje tak vysokých hodnot jako v 70. ani v 80. letech minulého století. Potenciálních matek však bude postupně ubývat, začnou rodit méně početné generace narozené v 80. letech a ještě méně početné generace z 90. let. Roční počet zemřelých naopak poroste, protože budou vymírat početné generace narozené po 2. světové válce. Již během příštího desetiletí pravděpodobně nastane situace, kdy bude počet narozených nižší než počet zemřelých, jako tomu bylo v období let 1994 až 2005. A pravděpodobně to tak už zůstane.
Když porovnáme jednotlivé regiony, v uplynulých letech byla nejvyšší plodnost v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji, nejnižší naproti tomu v Praze, Zlínském a Olomouckém kraji.
„Plodnost žen je většinou nepřímo úměrná jejich vzdělání. Nízká plodnost žen v Praze i většině ostatních velkoměst je proto způsobena mimo jiné vyšším vzděláním žen, tedy jejich vyššími profesními ambicemi,“ vysvětluje Tomáš Fiala.
Nejvyšší úmrtnost byla v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší naopak v Praze, Královéhradeckém kraji a kraji Vysočina.
„Příčinou vyšší úmrtnosti může být kromě znečištěného životního prostředí také nižší vzdělání obyvatel.
Vzdělanější lidé obecně více dbají o své zdraví, zpravidla vykonávají méně riziková povolání, chovají se zodpovědněji atd., takže mají nižší úmrtnost,“ komentuje Tomáš Fiala.
Nejvyšší relativní migrační přírůstek byl ve Středočeském kraji, v Praze a v Plzeňském kraji, nejnižší v kraji Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském. Moravskoslezský kraj je jediný, kde má od roku 2000 migrace za následek úbytek, nikoliv přírůstek obyvatelstva.
Ajaké trendy lze očekávat do budoucna? „Zatímco rozdíly v plodnosti a úmrtnosti mezi jednotlivými regiony se budou měnit jen pomalu, pokud vůbec, rozdíly v migraci se mohou měnit velice rychle. Jednotlivé kraje mohou podpořit imigraci vytvářením vhodných pracovních příležitostí s dostupným bydlením za přiměřenou cenu,“ říká Tomáš Fiala.
Možná až třetina imigrantů Demografové se shodují, že kvůli nízké porodnosti zachrání stabilitu populace některých evropských zemí včetně Česka jedině přistěhovalci. Zatím u nás převládají imigranti z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska (v tomto pořadí). Problém je v tom, že zatímco budoucí vývoj porodnosti a úmrtnosti lze alespoň do jisté míry odhadovat, vývoj migrace se na desítky let dopředu předvídá velice obtížně. Obecně se ale dá předpokládat, že v Evropě přibude imigrantů ze stále více přelidněné Afriky a Asie.
Tento týden zveřejnil Evropský statistický úřad zprávu, podle níž bude mít Česko v roce 2060 o milion obyvatel méně než dnes. „Tato projekce předpokládá pro Česko poměrně nízký migrační přírůstek, v průměru necelých 24 tisíc osob ročně. Přitom vloni dosahoval téměř 84 tisíc,“ upozorňuje Tomáš Fiala.
Také očekávaná plodnost je podle jeho slov podhodnocená. Podle neoficiální populační projekce katedry demografie na VŠE by v případě, že roční migrační přírůstek bude činit 60 tisíc osob a úhrnná plodnost se postupně zvýší na 1,7, mohlo v Česku za 50 let žít téměř 13 milionů lidí – ovšem třetinu budou tvořit přistěhovalci a jejich potomci.
„Výsledky každé projekce závisejí na předpokladech dalšího vývoje. Projekce vypočtená na naší katedře již vycházela z dat ČSÚ za rok 2007, která naznačují výrazně vyšší migrační přírůstek i plodnost, než se předpokládalo v minulých letech. Proto jsou její výsledky optimističtější,“ uzavírá Tomáš Fiala.
***
Plodnost žen je většinou nepřímo úměrná jejich vzdělání
Kde bude nejlépe?
Odborníci z berlínského Ústavu pro výzkum obyvatelstva a rozvoje zveřejnili závěry studie o budoucím vývoji Evropy, jejíž úplnou verzi vydají v listopadu. Z výpočtů vyplývá, že v polovině století se bude nejlépe žít ve Skandinávii a ve Švýcarsku. Naopak některé východní regiony v čele s Balkánem čeká krize.
Celkové hodnocení
Němečtí demografové hodnotili regiony evropských zemí podle 24 demografických, sociálních, ekonomických a ekologických ukazatelů. Výsledkem je globální ukazatel, který naznačuje, ve kterých zemích se bude v polovině století žít nejlépe.
Evropané za dvacet let
Podle projekce Evropského statistického úřadu bude do roku 2030 ve východních zemích obyvatel ubývat, v západních zemích většinou přibývat. Praha a střední Čechy se mají rozrůst o šest až dvanáct procent, ostatní české regiony budou v mínusu.
Obrázek
Graf
O autorovi| Eva Vlčková, redaktorka LN
