LONDÝN/PRAHA „Tu noc už byli rodiče v posteli, když najednou uslyšeli ránu. Táta vyběhl na palubu, pak seběhl zpátky a křičel na mámu, aby oblékla děti.“ Těmito slovy letos v únoru popisovala Millvina Deanová britskému listu The Sun osudné okamžiky ze 14. dubna 1912, kdy zaoceánská loď Titanic narazila do ledové kry.
Tragická nehoda předurčila Deanové zbytek života. Jednak tím, že v troskách lodi nalezl společně s více než 1500 lidmi smrt i její otec Bertram. V neposlední řadě i pozorností, kterou budila sama.
V době neštěstí tím, že byla nejmladším pasažérem na palubě Titaniku. A v posledních letech skutečností, že zůstala posledním žijícím účastníkem osudné plavby. Včera se dějiny zavřely i za ní – Millvina Deanová zemřela. Bylo jí 97 let a svůj život završila v domě s pečovatelskou službou v jihoanglickém hrabství Hampshire. Bezprostřední příčina její smrti nebyla oznámena, údajně ale trpěla zápalem plic.
„Uvidíme se později“ Millvina Deanová se společně se svými rodiči a bratrem plavili do Spojených států, aby zde začali nový život. Malé Millvině byly v době plavby pouhé dva měsíce. „Otec dostal dopis od příbuzných z Kansasu, aby přijel do USA a začal lepší život. Prodal v Londýně hospodu a složil zálohu na obchod s tabákem ve Wichitě v Kansasu,“ vzpomínala v listu The Sun dále Deanová. Jenže potopení Titaniku zkřížilo plány na lepší budoucnost. Pro matku s oběma dětmi se sice místo v záchranném člunu našlo, otec ale podle pravidla „ženy a děti mají přednost“ zůstal v troskách lodi. „Rodiče se objali a tatínek řekl, že se uvidíme později. Maminka ho už ale nikdy neviděla,“ vyprávěla dále Deanová.
Její vzpomínky ovšem nebyly autentické. Nejenže si jako dvouměsíční nemluvně nemohla nic pamatovat, matka byla navíc po návratu do Británie ještě dlouhá léta traumatizovaná a o tragédii vůbec nemluvila. Millvina se tak o Titaniku dozvěděla až někdy ve věku osmi let – to když se maminka konečně rozhodla, že se opět vdá.
Ona sama však zůstala celý život svobodná a bezdětná. Střídala různá zaměstnání – za druhé světové války pracovala pro britskou vládu, poté dělala nákupčí, kartografku či sekretářku.
Dražby z nouze Její život přestal být s Titanikem spojován, což se ale zhruba od 80. let začalo měnit. Čím více let od tragédie plynulo, tím méně účastníků plavby přežívalo, až Deanová zbyla jako poslední – to když v roce 2007 zemřela jiná „dětská“ pasažérka Barbara Joyce Westová. Dlouhověkost měla ostatně Deanová v rodině – její matka zemřela ve věku 96 let, její bratr se dožil 81 let.
I když poslední léta svého života už nemohla chodit, byla prý svěžího ducha, což bylo mimo jiné připisováno kapce likéru, kterou si dávala vždy ráno do kávy. Měla však jiné trápení – nedostatek peněz. Neschopnost platit účty v domě s pečovatelskou službou ji dohnala až k tomu, že začala rozprodávat věci spojené s potopením Titaniku – včetně poštovního pytle, který ji prý chránil před vlhkem a zimou v záchranném člunu.
Tyto zprávy ale nakonec vyburcovaly hvězdy filmu o osudné plavbě – včetně Leonarda DiCapria a Kate Winsletové – aby poslední pasažérce z Titaniku finančně vypomohly. Byť se tak stalo až necelý měsíc před její smrtí.
***
„Táta vyběhl na palubu, pak seběhl zpátky a křičel na mámu, aby oblékla děti.“
