PRAHA Houslistka Tereza Anna Přívratská zahraje na sobotním matiné Suitu, op. 6 od anglického autora Benjamina Brittena. Předem netušila, jaký problém bude k této výjimečné skladbě sehnat noty nebo jakoukoli nahrávku.
Její recitál doprovodí v sále Lichtenštejnského paláce klavírista Matej Arendárik, mimo jiné laureát mezinárodní soutěže tohoto festivalu z roku 2004. K účasti na matiné, které již tradičně patří mladým talentům, přizvala Terezu Annu Přívratskou dramaturgie Pražského jara.
Studentka londýnské Royal Academy of Music si pro svůj debut na festivalu vybrala posluchačsky přitažlivé a zajímavé kompozice. Při sestavování repertoáru vyhověla přání organizátorů, aby do svého programu zařadila i dílo anglického autora, když ve Velké Británii již dva roky studuje.
V sobotu proto mimo jiné v jejím podání zazní i Suita, op. 6 od Benjamina Brittena. „Samozřejmě si účasti na Pražském jaru velmi považuji, autory jsem proto vybírala velmi pečlivě a chtěla jsem pochopitelně také něco výjimečného. To jsem ovšem netušila, jak velký problém bude sehnat noty a že navíc neexistuje Brittenova komerční nahrávka, protože se tato skladba příliš často nehraje. Nakonec mi ji půjčila kamarádka, která ji měla nahranou z koncertu,“ vysvětluje program svého pražského recitálu houslistka.
Zazní i Píseň lásky od Josefa Suka v úpravě Jaroslava Kociana, Sonata G dur Edvarda Griega nebo Španělské tance, které složil Pablo de Sarasate, od jehož smrti letos uplyne sto let, a další. Skladby pro svůj recitál Tereza Přívratská nastudovala se svým bývalým profesorem Jindřichem Pazderou a samozřejmě také s profesorem Mauricem Hassonem, u něhož nyní na londýnské Královské hudební akademii studuje.
Volba padla na housle z 19. století Nesnadným rozhodnutím se ovšem pro Přívratskou ukázala volba nástroje. Měla možnost hrát na Pražském jaru na české housle J. B. Dvořáka ze začátku 20. století, zapůjčené od soukromého sběratele, nebo na italský nástroj z 18. století ze sbírky Royal Academy. Ten sice disponoval nádhernými „barevně“ znějícími tóny, neměl však potřebný „výkon“ pro současné velké sály. Krásný a zpěvný Dvořákův nástroj zase neměl dostatečně syté spodní polohy. Nakonec se Tereza Přívratská přiklonila k houslím francouzské provenience z 19. století, s nimiž má nejvíce zkušeností a také už řadu odehraných koncertů doma i v zahraničí.
Účast na Pražském jaru je pro mladou houslistku, označovanou významnými hudebními umělci za výjimečný talent, především prestižní záležitost.
„V prvé řadě jsem však ráda, že ti, kteří mi materiálně pomohli, abych vůbec mohla v Londýně studovat, uvidí konkrétní výsledky své podpory,“ dodává Přívratská. Náklady na studium v zahraničí jsou i při získání stipendia velmi vysoké a i nad takovými talenty, jakým Tereza Anna Přívratská bezesporu je, proto neustále visí Damoklův finanční meč.
Jsem ráda, že ti, kteří mi materiálně pomohli, abych mohla v Londýně studovat, uvidí konkrétní výsledky
