MOSKVA/PRAHA Zatímco v USA se prezidentští kandidáti předhánějí v tom, kdo víckrát použije slovo „změna“, výměna v Kremlu byla nejčastěji označována jako „kontinuita“ či „předem domluvené předání moci“. Přesto je příchod Dmitrije Medveděva v mnohém novinkou. Předně je to jeho kariérní vzestup, kterým se odlišuje od všech svých ruských i sovětských předchůdců od bolševické revoluce z roku 1917. Jako první se totiž nedostal na vrchol mocenské pyramidy přes kariéru v komunistické straně či tajných službách - případně obojím, jako například dlouholetý šéf KGB a pozdější krátkodobý generální tajemník ÚV KSSS Jurij Andropov.
Další novinkou, která je v souvislosti s nedělním vítězstvím Dmitrije Medveděva v prezidentských volbách připomínána, je jeho relativně nízký věk. Je mu totiž pouze 42 let, čímž se stává nejmladším ruským či sovětským vůdcem taktéž již od bolševické revoluce. Mladší než on byl až car Mikuláš II., který na trůn, nečekaně brzy uvolněný jeho otcem Alexandrem III., usedl ve věku 36 let - stalo se tak v roce 1894.
Věk vládců Kremlu se s mírnými výkyvy následně zvyšoval. Vladimiru Iljiči Leninovi i Josifu Stalinovi bylo v době nástupu k moci taktéž jen přes čtyřicet. Leninovi bylo v době bolševické revoluce 47 let, Stalinovi pak v době jeho smrti v roce 1924 ještě o dva roky méně (byť v čele strany formálně stál už od roku 1922, musel na druhou stranu o uchvácení vůdcovské pozice bojovat ještě nějakou dobu po Leninově smrti).
Jejich následovníci se už do Kremlu stěhovali v mírně vyšším věku. Nikita Chruščov nastupoval do čela země v 59 letech, Leonidu Brežněvovi bylo 57 let. V poslední dekádě své existence se ale Sovětský svaz na pár let proměnil v gerontokracii. Již výše zmiňovaný Andropov se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS ve věku 68 let, jeho nástupci Konstantinu Černěnkovi bylo dokonce 72 let. Ostatně oba vydrželi ve vrcholné funkci jen něco přes rok.
Omlazení opět nastalo s příchodem „perestrojkového“ Michaila Gorbačova, který do čela strany nastoupil ve věku 54 let. Boris Jelcin se stal prvním ruským prezidentem ve věku 60 let, nyní již bývalý vládce Kremlu Vladimir Putin se stal úřadující hlavou státu na sklonku roku 1999 - bylo mu 47 let.
***
Mikuláš II. - vládce s tragickým osudem
Nikolaj Alexandrovič (Mikuláš II.) se na trůn dostal v roce 1894, když jeho otec po onemocnění ledvin nečekaně zemřel. Novému vládci bylo 36 let a nástup do čela Rusi ho zaskočil. Ostatně nerozhodností byla provázená celá jeho vláda, která ovšem byla také mimořádně krvavá. Tragický osud měl i sám Mikuláš II. se svou rodinou. Po bolševické revoluci v roce 1917 abdikoval a byl izolován v domácím vězení. O rok později bolševici celou rodinu popravili.
