Nemůžeme posuzovat správnost reformy, jen její ústavnost, tvrdí Stanislav Balík, soudce zpravodaj pro oblast regulačních poplatků.
* Proč jste poplatky nezrušili?
Ústavní soud se držel zásady minimalizace zásahů a dospěl k závěru, že se jedná o jednotný celek. Soud může posuzovat toliko ústavnost, nikoli správnost té reformy. Není rozhodcem politického střetu. Napadená právní úprava nezpůsobila, že by se zdravotní péče stala nedostupnou.
* Rozdíl soudců byl nejužší možný. Je to v pořádku?
Je to vždy tak, když je více názorů. Ústavní soud tvoří patnáct soudců, každý přichází s jinými zkušenostmi, má jiný pohled na věc. Diskuse byla korektní, demokratická.
* Neprotáhlo se jednání kvůli politickým tlakům?
Nebylo to tak, osobně jsem žádný tlak necítil. Rozhodnutí nelze uspěchat. Mnohdy vás napadají další argumenty. Jako každý demokraticky uvažující člověk i soudci přemýšlejí o argumentech druhých. Toto rozhodnutí s ohledem na to, kolik ustanovení zákona bylo napadeno, přišlo v podstatě v nejrychlejší možné době.
* V odůvodnění jste řekl, že zrušení by omezilo reformní snahy. Není to spíše politický názor?
To je právě argument minimalizace zásahu, dělby moci, otázka, komu přísluší rozhodovat. Ústavní soud je strážcem ústavnosti, ale není třetí komorou parlamentu. Kde to není jeho pravomoc, by si ji neměl aktivisticky uchopovat.
* Ptali jste se i na to, zda plní poplatky účel. Plní ho?
Argumentace se neopírá jen o výslech svědků, je studována z různých hledisek. V nálezu je vidět celou šíři podkladů. I v nálezu se píše, že není-li zatím žádná odborná analýza, Ústavní soud se těžko může cítit oprávněn faktické dopady posoudit lépe než odborníci -ekonomové či zdravotníci.
