Američtí paleoantropologové narazili v Africe na kamenné čepele vyrobené před více než půl milionem roků. Posunuli tak nejstarší známé doklady této zásadní technologické inovace o 150 000 let dále do minulosti. Výroba kamenné čepele vyžaduje velkou zručnost. Lidé a jejich předci původně vyráběli kamenné nástroje tak, že z výchozí suroviny odstranili přebytečný materiál a tím dodali kameni žádaný tvar. Tak vznikaly například pěstní klíny nejstarších lidí druhu Homo erectus.
Odštípnutím tenké kamenné čepele a její další úpravou bylo možné získat pestrou škálu různých kamenných nástrojů.
Hi-tech doby kamenné Navíc se dramaticky zvýšila efektivita při využívání kamenné suroviny. První výrobci primitivních nástrojů získali zpracováním jednoho kilogramu kamene nástroj s celkovou délkou ostří pouhých pět centimetrů. Špičková technologie výroby kamenných čepelí využívaná v mladší době kamenné dovolovala zručnému výrobci získat z jediného kilogramu pazourku celou řadu nástrojů s ostřím o celkové délce 300 až 1200 centimetrů.
Revoluční vynález výroby kamenných čepelí byl dlouho přisuzován moderním lidem druhu Homo sapiens, kteří přišli do Evropy před 40 000 roky z Afriky. Novější nálezy ale dokazují, že kolébkou tvorby kamenných čepelí byla Afrika. Vyráběli je už první lidé Homo sapiens, kteří se na černém kontinentu objevili před 200 000 let.
Další výzkumy posunuly start výroby kamenných čepelí ještě dále do historie a člověk Homo sapiens tak o autorství této technologie přišel. Na Středním východě byly objeveny kamenné čepele staré 350 000 roků. V Evropě vyráběli kamenné čepele před 300 000 roků neandertálci.
Americké paleoantropoložky Cara Roure Johnsonová a Sally McBreartyová z University of Connecticut nedávno objevily na pěti lokalitách v keňské pánvi Baringo kamenné čepele pocházející z doby před 509 000 až 543 000 roků. Nálezy představily odborné veřejnosti na výroční konferenci Paleontropological Society konané v Chicagu. „Je to nejstarší známý nález kamenných čepelí,“ uvedla ve svém referátu na konferenci Cara Roure Johnsonová.
Před půl milionem let žil v Africe člověk, který si vybíral z říčních náplavů velké oblé kameny z vyvřelých hornin a mistrně cílenými údery z nich dokázal odštípnout ploché čepele s ostrými hranami. Pátrání po totožnosti zdatných řemeslníků Obě americké vědkyně našly nejen výsledné čepele, ale i „surovinu“ -tedy valouny, ze kterých pravěký lovec čepele odštípl. V té době žili v dané oblasti zástupci hned několika různých druhů člověka. Není proto jasné, který z nich čepele vyráběl.
Cara Roure Johnsonová a Sally McBreartyová se přiklánějí k názoru, že to mohl být člověk označovaný jako Homo rhodesiensis, který byl přímým předchůdcem prvních afrických lidí druhu Homo sapiens. Zřejmě jej k tomu předurčilo výrazné zvýšení objemu mozkovny, ke kterému došlo zhruba před 600 000 let.
„Výroba kamenných čepelí je dokladem obrovského pokroku v duševních schopnostech pravěkých lidí,“ komentovala nález přední americká paleoantropoložka Alison Brooksová z George Washington University ve Washingtonu.
