U deseti měsíců loni byla průměrná teplota nadnormální. V tiskové zprávě to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Předběžný průměrný roční úhrn srážek 728 milimetrů představuje 106 procent normálu let 1991 až 2020.
Výrazně teplé byly měsíce leden (odchylka +3,4 stupně), září (odchylka +3,5 stupně), říjen (odchylka +2,9 stupně) a prosinec (odchylka +2,5 stupně). Září bylo hodnoceno jako mimořádně nadnormální a bylo nejteplejším doposud zaznamenaným zářím na území Česka. Leden a říjen byly hodnoceny jako silně nadnormální, prosinec a také červenec (odchylka +1,3 stupně) pak jako teplotně nadnormální.
Velmi chladný byl naopak duben s průměrnou teplotou 6,4 stupně Celsia (odchylka minus 2,1 stupně), který meteorologové hodnotí jako teplotně silně podnormální.
Srážkově byl rok 2023 na území Česka podle dat Českého hydrometeorologického ústavu normální. Předběžný průměrný roční úhrn srážek 728 milimetrů představuje 106 procent normálu naměřeného mezi lety 1991 a 2020.
V průběhu roku se střídaly na srážky bohaté a chudé měsíce. Srážkově silně nadnormální byly měsíce duben s úhrnem 68 milimetrů (174 procent normálu), srpen s úhrnem 135 milimetrů (173 procent normálu), listopad s úhrnem 90 milimetrů (200 procent normálu) a prosinec a úhrnem 90 milimetrů (196 procent normálu).
Naopak velmi suché bylo září, kdy na území České republiky spadlo v průměru pouze 18 milimetrů srážek (30 procent normálu). Srážkově podnormální byly dále měsíce květen a červen, kdy spadlo 61 a 56 procent srážkového normálu. Uvedené údaje jsou pouze předběžné a mohou se ještě měnit, neboť data nebyla kompletně doplněna a verifikována.
Uplynulý rok se zařadí jako nejteplejší v historii měření také celosvětově, uvedla začátkem prosince meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Nejteplejší rok od počátku měření má za sebou i pražské Klementinum. ČHMÚ v úterý informoval, že loňský rok tam byl spolu s rokem 2018 s průměrnou teplotou 12,8 stupně nejteplejší za posledních 249 let.
