Pročítat nabídku oborů, které je možné studovat na filozofických fakultách a humanitně zaměřených soukromých vysokých školách, připomíná čtení v katalogu bohatě zásobeného obchodního centra. Nad ostatními typy vysokých škol vedou v počtu oborů, které se na nich dají studovat.
Naprostá většina filozofických fakult v zemi má ve svém portfoliu studium cizích jazyků a základních společenských věd (filozofie, sociologie, psychologie, historie apod). Jednotlivé fakulty se však snaží vytvářet také další obory, kterými by se od svých konkurentů odlišily.
Zcela jistě tak nečiní proto, že by o studium na nich nebyl zájem. Naopak, většina uchazečů nebyla loni uspokojena a ani letos se situace pravděpodobně nezmění.
Nejlehčí je dostat se do Ústí V roce 2007 bylo nejlehčí dostat se na Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kam byly přijaty tři čtvrtiny mladých lidí, kteří se dostavili k přijímačkám.
Nejtěžší bylo získat místo na dvou fakultách sociálních věd, respektive sociálních studií: na Masarykovu univerzitu v Brně se loni pokoušelo dostat 5624 maturantů, pouze 855 z nich dostalo od děkana dopis s rozhodnutím o přijetí. Pouze o procento víc lidí - 21 % - potkalo stejné štěstí na Fakultě sociálních věd UK v Praze.
Soukromé vysoké školy tak obrovskému zájmu nečelí, proto je zde šance na přijetí mnohem vyšší. Na druhou stranu se rozmanitost jejich nabídky studijních programů s tou z veřejných univerzit zatím nedá srovnat.
Teologické fakulty, kterých je v zemi pět (z toho tři na UK v Praze a po jedné na univerzitách v Olomouci a v Českých Budějovicích), jsou trochu mimo zájem široké veřejnosti. Přijata na ně bývá naprostá většina uchazečů. Na Husitskou teologickou fakultu bylo vloni přijato 94 % těch, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám.
Dominantním oborem, alespoň co do počtu, jsou na filozofických fakultách jazyky. Asi není mnoho těch, kteří by předpokládali, že studovat na filozofické fakultě nějaký jazyk je jako chodit do lepší jazykovky. Studenty sice čeká i šprtání slovíček a pilování gramatiky či výslovnosti, stejnou váhu má ale při studiu poznání kultury a historie země, jejíž jazyk studují, a také teoretická průprava do lingvistiky a literární vědy.
Největší zájem je už dlouhodobě o angličtinu ve všech jejích podobách. Filozofická fakulta Ostravské univerzity například nabízí obor Angličtina ve sféře podnikání, jehož absolventi se mohou uplatnit v podnikatelské sféře v odděleních pro styk s veřejností nebo jako samostatní odborní pracovníci ve službách - v informačních centrech, cestovních agenturách či hotelech.
Na MU v Brně nově japonština Masarykova univerzita v Brně otevřela pro příští akademický rok nově studium japanistiky. Tu lze studovat v kombinaci s téměř šedesáti dalšími obory, které fakulta pro bakalářský stupeň nabízí.
I společenské vědy se snaží zatraktivnit svoji nabídku. Změny se dotkly i jedné z klasických věd - archeologie. Na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové se dá studovat bakalářský obor Počítačová podpora v archeologii, jehož absolventi se uplatní například při digitalizaci archeologických výzkumů.
Zatímco na „klasických“ filozofických fakultách je nutné zvolit si konkrétní obor, kterému se pak student věnuje další tři roky až pět let, Fakulta humanitních studií UK v Praze nabízí možnost vybírat si své osobní profesní zaměření v podstatě v průběhu celého studia. Pro maturanty je zde otevřen tříletý bakalářský program Studium humanitní vzdělanosti, který nabízí vhled do humanitních a společenských věd s individuálními studijními programy pro každého studenta.
Podobný styl výuky mají i studenti oboru Humanitních studií na soukromé Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s. Kromě tohoto oboru se zde vyučují i Anglofonní studia a obor Mezinárodní vztahy a evropská studia.
Nejžádanější soukromou vysokou školou v oblasti společenských věd je už několik let Literární akademie Josefa Škvoreckého, kde je stěžejním oborem Tvůrčí psaní. Vloni se sem hlásilo 119 studentů, přijato bylo 63 z nich. Na ostatních soukromých vysokých školách se šance na přijetí pohybují kolem 80 %.
O autorovi| Andrea Kábelová, redaktorka LN
