STOCKHOLM Indie předstihla Čínu na postu největšího světového importéra zbraní. Podle aktuální studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru -SIPRI - zamířila do Indie během posledních pěti let necelá desetina z celkového objemu obchodovaných konvenčních zbraní.
„Indický import pohání řada faktorů. Ty nejčastěji citované se týkají rivality Indie s Pákistánem a Čínou, stejně jako vnitřní bezpečnosti země“, říká analytik SIPRI a jeden z autorů studie Siemon Wezeman. „Ten nárůst je znepokojivý, poněvadž množství zbraní míří do oblasti, která není obzvláště stabilní. Tyto země si dříve šly po krku“, dodává Wezeman.
Regionální tenze se projevují i na dalších místech žebříčku importérů zbraní. Za Indií následují Čína, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty a Pákistán. Oblast Asie a Oceánie se na celosvětovém obchodu se zbraněmi podílí podle údajů SIPRI celými 43 procenty. Souboj o dodávky
SIPRI uvádí, že Indie vydala v roce 2009 na obranu zhruba 37 miliard dolarů. Nejúspěšnějšími importéry jsou Rusové, kteří se na celkových dodávkách do Indie podílejí 82 procenty. Snaha Dillí o modernizaci armády ovšem láká i celou řadu evropských a amerických společností. Jejich zájem navíc posiluje zákaz exportu zbraní do Číny, který pro firmy z USA a Evropy platí od roku 1989. „Indie je v pozici, kdy disponuje obrovským trhem ve chvíli, kdy dodavatelé zoufale hledají exportní možnosti,“ říká Siemon Wezeman.
Největší aktuální indickou zakázkou je tendr na 126 bojových letadel. O kontrakt se uchází například francouzská Dassault Aviation, americké firmy Boeing a Lockheed nebo evropské konsorcium EADS.
Pro úspěch v takové konkurenci musí zbrojařské společnosti přistoupit na řadu podmínek. „Indie požaduje offsetové programy a transfer technologií, aby posílila svůj vlastní průmysl. Dodavatelé musí s takovými podmínkami souhlasit, aby si zajistili odbyt“, uvádí studie SIPRI.
Obavy z Číny
Indie má dlouhodobě napjaté vztahy z Pákistánem kvůli sporům o území Kašmíru. V poslední době se ale zvyšují její obavy z Číny. „Indické vyzbrojování je značně determinováno zvyšující se asertivitou čínské politiky,“ řekl agentuře Bloomberg profesor strategických studií z Nového Dillí Brahma Čelání. Peking chce letos zvýšit výdaje na armádu o 12,7 procenta na 91,5 miliard dolarů. Obě země dělí 3,5 tisíce kilometrů dlouhá himálajská hranice a Dillí i Peking si vzájemně nárokují teritoria svého souseda od konfliktu z roku 1962.
USA vládnou exportu
Světový apetit po zbraních se projevuje i v absolutních číslech. Celkový objem obchodu se zbraněmi byl podle SIPRI v letech 2006 až 2010 o 24 procent vyšší než v letech 2001 až 2005.
Zatímco v žebříčku importérů dochází k poměrně výrazným změnám, pořadí největších světových dodavatelů zůstává v podstatě neměnné. Stejně jako v předchozím období mu podle SIPRI dominují Spojené státy následované Ruskem. V letech 2006 až 2010 pocházelo z USA 30 procent všech prodaných konvenčních zbraní. SIPRI do svých analýz zahrnuje lodě, letadla, rakety, dělostřelectvo, obrněná vozidla a naváděcí a radarové systémy.
