Neděle 28. dubna 2024, svátek má Vlastislav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Lékaři mohou odmítnout péči, jež by jen prodloužila utrpení, rozhodl Nejvyšší soud

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Pokud zdravotníci odmítnou poskytovat pacientovi v beznadějném stavu další péči, která by jen prodlužovala utrpení, nelze to pokládat za projev diskriminace. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání rodičů, jejichž dcera podlehla v jedné z pražských nemocnic fatálním komplikacím způsobeným vrozeným onemocněním.
  11:55

Rodiče se prostřednictvím žaloby podle antidiskriminačního zákona domáhali omluvy a náhrady nemajetkové újmy za to, že lékaři odmítali jejich žádosti o přeložení dcery na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO). Rozhodnutí NS je dočasně zpřístupněné na úřední desce.

„Odmítnutí poskytnout další zdravotní péči pacientovi v terminální fázi léčby, která již není medicínsky indikována a která pouze na omezenou dobu oddálí okamžik medicínsky již neodvratitelné fyzické smrti, není porušením rovnosti zacházení ani práva na ochranu před diskriminací z důvodu zdravotního postižení,“ stojí v rozsudku senátu s předsedou Robertem Waltrem.

Dítě zemřelo v roce 2012. Podle rodičů měli zdravotníci při poslední z několika hospitalizací dítě dříve přeložit z jednotky intenzivní péče na ARO. Lékaři to odmítali s poukazem na to, že stav, který postupně vedl k multiorgánovému selhání, je nezvratný.

Žalobu rodičů zamítl Obvodní soud pro Prahu 5, neuspěli ani s odvoláním k Městskému soudu v Praze. Poté ještě podali dovolání k NS. Uváděli v něm, že pokud by nemocnice se všemi pacienty, jimž selhávají základní životní funkce, zacházela tak, že jim neposkytne resuscitační péči, byla by existence oddělení ARO v nemocnici zbytečná. Lékaři se podle dovolání mají pokoušet o oživení každého takového pacienta bez ohledu na prognózu, pokud jim ovšem pacient nebo jeho zákonný zástupce nedá informovaný souhlas k odlišnému postupu.

NS už v jednom ze svých starších rozhodnutí uvedl, že pokud by přijal „zjednodušující a paušalizující“ závěr o nezbytnosti resuscitovat za každých okolností jakožto právní standard, mohl by tak nutit lékaře k jednání odporujícímu lékařské etice a působícímu pacientům zbytečnou trýzeň či snižujícímu jejich důstojnost na sklonku života.

Podobně soud argumentoval i v novém rozhodnutí. „Ani poukazem na zákaz diskriminace osob se zdravotním postižením nelze nutit lékaře k porušení povinnosti poskytovat zdravotní péči podle nejlepších dostupných poznatků, tj. lege artis, či porušovat zásady lékařské etiky,“ stojí v rozsudku.

Ústavní soud se nedávno zabýval stížností pozůstalých po ženě, kterou zdravotníci ve svitavské nemocnici neresuscitovali po srdeční zástavě, nakonec ji zamítl. Resuscitace by podle zdravotníků nevedla k obnovení srdeční činnosti nebo by obnovila životní funkce jen na velmi krátkou dobu při prodlužovaném utrpení umírající.

Zdravotnický personál podle Ústavního soudu postupoval s respektem k právu na lidskou důstojnost pacientky, rozhodl se, že nebude prodlužovat okamžik utrpení. Zároveň ale soud zdůraznil, že zdravotníci musejí s pacienty a jejich blízkými dostatečně komunikovat, vysvětlovat jim možnosti, ujistit se, že vše dobře chápou. Málokdo ví, že sám může předem vyslovit přání, aby jej zdravotníci neoživovali, pokud bude stav beznadějný.

Souhlasíte, že lékaři mohou odmítnout péči, jež by jen prodloužila utrpení?

celkem hlasů: 1075

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00čtvrtek 21. prosince 2023. Anketa je uzavřena.

Ano982
Ne86
Nevím / je mi to jedno7
Autoři: ,

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...