Kvůli přístupu k testům se na soud obrátila žena z Brna. Podle NSS skutečně šlo o nerovné zacházení, které „ve svých důsledcích postrádalo racionální vztah k účelu mimořádného opatření“ a nemohlo naplnit primární cíl, tedy omezit šíření covidu-19. Podle soudu došlo k nerovnému zacházení, které bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Druhotným cílem byla motivace dosud neočkovaných k vakcinaci. Ministerstvo zdravotnictví argumentovalo tím, že i neočkovaní měli nárok na hrazené testování, pokud vykazovali příznaky nebo měli rizikový kontakt. V ostatních případech však preventivní testy představovaly pouze „vstupenku k volnočasovým aktivitám“, tehdy podmiňovaným vakcínou, prodělanou nemocí nebo negativním testem.
„Očkované a neočkované osoby jsou z hlediska vymezení podmínek pro hrazené testování ve srovnatelném postavení,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. „S očkovanými a neočkovanými osobami bylo při vymezení podmínek pro hrazené testování zacházeno rozdílným způsobem...a že toto rozdílné zacházení bylo neočkovaným osobám k tíži,“ rozhodl Nejvyšší soud.
Rozhodnutí soudu okomentoval člen Pirátské strany, expert na zdravotnické právo a vysokoškolský učitel Ondřej Dostál, který vládní opatření namířená proti neočkovaným dlouhodobě kritizoval. „NSS sestřelil jednu z větších křiváren, již povolebních (11/2021), kdy se Ministerstvo zdravotnictví s tolerancí poslanecké sněmovny snažilo „motivovat“ lidi, aby se „dobrovolně“ naočkovali (jinak museli platit drahé testy). Přitom se již tehdy vědělo z dat, že ani očkování nebrání šíření,“ napsal Dostál na Twitteru.
Dostál v období, kdy Českem zuřila pandemie, a každý den přibýval velký počet nově nakažených covidem-19, na Twitteru zveřejňoval statistiky nakažených, kteří covid prodělali, a kteří ne. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše tím podněcoval ke zpochybňování vědeckých názorů. Dostál v prosinci minulého roku opustil vládní tým koalice Pirátů a Starostů, protože nadále nesouzněl s jejich hodnotami.
Zjištění Nejvyššího soudu je Dostála dobré pro další vlny pandemie. „Tyhle nápady na ministerstvu zdravotnictví neumřely, viz ta kampaň se zadáním ‚u antivax apelujte na obavu z omezování neočkovaných.‘ Hravý jedinec pak může zkusit uplatnit náhradu škody vůči ministerstvu zdravotnictví ohledně toho, co za testy kvůli nezákonnému opatření vynaložil,“ odpověděl Dostál na dotaz jednoho uživatele Twitteru, k čemu takové zjištění nyní je.
1/2 NSS ČR: Diskriminace neočko v úhradě testů byla nezákonná‼️
Z rozsudku:
S neočko bylo zacházeno odlišně a bylo jim to k tíži (test, který si museli na rozdíl od očko platit, byl podmínkou sportovních aj. aktivit)
Rozdílný přístup k neočko nemohl přispět k omezení šíření https://t.co/m3Xi32c22S
Nebylo jasně vysvětlené, proč samoplátci nemohli využívat lázně
Lázeňskou péčí se NSS zabýval z podnětu pacientského Klubu bechtěreviků. Nejprve podnět odmítl, po zásahu Ústavního soudu rozhodl znovu a klubu částečně vyhověl. Mimořádné opatření označil za „nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“. Ministerstvo podle soudu dostatečně jasně nevysvětlilo, proč právě samoplátci znamenají tak velké riziko.
Lázně mohli v době platnosti mimořádného opatření využívat pouze lidé s pobytem hrazeným ze zdravotního pojištění jednou za 12 měsíců. Lidem s Bechtěrevovou chorobou však prospívá častější pobyt v lázních. Nemoc se projevuje bolestmi a ztuhlostí páteře, která se postupně stává méně ohebnou.
Opatření, která v mezičase pozbyla platnost, soud už nemohl zrušit. Proto pouze uvedl, že ve sporných bodech byla v rozporu se zákonem. Podobně už upozornil na nedostatky v desítkách dalších opatření. Nejčastějším problémem bylo chybějící nebo kusé odůvodnění.
