Tragédie se odehrála předloni v listopadu. Širůček se doma pohádal s otcem Miloslavem, který mu vytýkal neuspořádaný život. Aby syn otce umlčel, zmocnil se jeho zbraně a střelil jej do hlavy. Zezadu pak střelil do týla i matku Marcelu, aby se zbavil svědka vraždy. Ze stejného důvodu, umocněného nenávistí, zabil i mladšího bratra Davida, který se marně pokoušel utéct. Zbraň zahodil do nedalekého Horusického rybníka.
Širůček v dovolání zpochybňoval zejména teze soudů o potřebě "účinné ochrany společnosti", která bývá jedním z důvodů pro výjimečný trest. Soudci v procesu dokládali míru veřejného pohoršení například výtahem z internetových diskusních fór, která podle odsouzeného muže nejsou reprezentativní ukázkou veřejného mínění. "Výpis z internetového portálu nemá žádnou oporu v provedeném dokazování a takové diskuse se účastní velmi omezený okruh lidí," stojí v dovolání.
Nejvyšší soud, který v minulém dovolacím řízení požadoval právě další důkazy veřejného pohoršení, nový rozsudek považuje za odpovídající a dobře podložený. "Občané na internetových stránkách vyjádřili, že čin, za nějž má být trest odnětí svobody na doživotí ukládán, jimi silně otřásl a měl na ně i jiný negativní dopad," píše senát Nejvyššího soudu v odmítavém rozhodnutí. Jako další důkazy byly použity zprávy o činu v různých médiích.
Širůček v celém soudním procesu neprojevil lítost. Ačkoli se původně ke zločinu přiznal, později tvrdil, že rodiče zabil nejspíš bratr, kterého on usmrtil v sebeobraně. Širůček byl v čase vraždy v podmínce za krádeže automobilů. Rodiče mu pomáhali, uhradili za něj škodu nejméně 750.000 korun i výživné na dítě. Kvůli hrozbě exekucí přepsali polovinu rodinného domu na mladšího syna Davida, Širůček jej kvůli tomu údajně nenáviděl.
Výjimečný trest schvalovali i zbylí příbuzní. "Jednou zabil tři lidi, rodiče, popravil je z dvaceti centimetrů, tak si nic jiného nezaslouží. A doufám, že žádný soudce na Nejvyšším soudu už mu žádné dovolání nepovolí," řekl letos v březnu Širůčkův děd Zdeněk Brabec.
Širůček v dovolání zpochybňoval zejména teze soudů o potřebě "účinné ochrany společnosti", která bývá jedním z důvodů pro výjimečný trest. Soudci v procesu dokládali míru veřejného pohoršení například výtahem z internetových diskusních fór, která podle odsouzeného muže nejsou reprezentativní ukázkou veřejného mínění. "Výpis z internetového portálu nemá žádnou oporu v provedeném dokazování a takové diskuse se účastní velmi omezený okruh lidí," stojí v dovolání.
Nejvyšší soud, který v minulém dovolacím řízení požadoval právě další důkazy veřejného pohoršení, nový rozsudek považuje za odpovídající a dobře podložený. "Občané na internetových stránkách vyjádřili, že čin, za nějž má být trest odnětí svobody na doživotí ukládán, jimi silně otřásl a měl na ně i jiný negativní dopad," píše senát Nejvyššího soudu v odmítavém rozhodnutí. Jako další důkazy byly použity zprávy o činu v různých médiích.
Širůček v celém soudním procesu neprojevil lítost. Ačkoli se původně ke zločinu přiznal, později tvrdil, že rodiče zabil nejspíš bratr, kterého on usmrtil v sebeobraně. Širůček byl v čase vraždy v podmínce za krádeže automobilů. Rodiče mu pomáhali, uhradili za něj škodu nejméně 750.000 korun i výživné na dítě. Kvůli hrozbě exekucí přepsali polovinu rodinného domu na mladšího syna Davida, Širůček jej kvůli tomu údajně nenáviděl.
Výjimečný trest schvalovali i zbylí příbuzní. "Jednou zabil tři lidi, rodiče, popravil je z dvaceti centimetrů, tak si nic jiného nezaslouží. A doufám, že žádný soudce na Nejvyšším soudu už mu žádné dovolání nepovolí," řekl letos v březnu Širůčkův děd Zdeněk Brabec.
