PROFIL
Loni 21. prosince oslavil Michail Saakašvili teprve čtyřicetiny. Hovoří anglicky, francouzsky, španělsky, rusky a ukrajinsky, s holandskou manželkou má dva syny. Nejmladší prezident nejen na postsovětském prostranství, ale i v Evropě, je pokládán za nejtemperamentnějšího, nejvzdělanějšího a nejvýbušnějšího lídra v tomto regionu.
Politickou kariéru zahájil v sedmadvaceti, kdy se stal poslancem gruzínského parlamentu. Mezi ostatními politiky vynikal skvělým vzděláním. Po ukončení Kyjevského institutu mezinárodních vztahů studoval lidská práva ve Štrasburku a v Haagu, pracoval jako právník v Norsku i v New Yorku. Získal titul magistr práva na Kolumbijské univerzitě a v roce 1995 obhájil doktorskou disertaci na Univerzitě George Washingtona v americké metropoli.
V roce 2000 byl jmenován gruzínským ministrem spravedlnosti.
Nespokojenost s korupčním prostředím, klanovým rozdělením společnosti a přetrvávající chorobnou závislostí na Rusku ho ale dovedly až do role vůdce tzv. růžové revoluce, jejímž výsledkem bylo na podzim 2003 svržení dosavadního gruzínského vůdce Eduarda Ševardnadzeho, symbolizujícího sovětskou komunistickou minulost země.
Saakašvili byl 4. ledna následujícího roku zvolen prezidentem 95 procenty voličů a zahájil jasně prozápadní kurz. To vedlo k vyostření vztahů s Moskvou. Rusové nepokrytě podporují gruzínskou opozici i separatisty v Jižní Osetii a Abcházii, které se Saakašvili snaží vrátit pod kontrolu Tbilisi. Politická krize v Gruzii vyústila loni na podzim v pouliční nepokoje a Saakašvili nakonec vypsal předčasné prezidentské volby. Aby se jich mohl účastnit, v listopadu složil prezidentskou funkci.
I když se Saakašvilimu díky americké pomoci podařilo vylepšit řadu ekonomických ukazatelů, hlavním problémem zůstávají nevyřešené vztahy s Ruskem.
Kromě úspěchů se ale mladý prezident Saakašvili dopustil i řady chyb, především při vyjednávání s Moskvou, kdy si často nedokázal zachovat na rozdíl od ruského prezidenta Vladimira Putina chladnou hlavu.
