Po šedesát let sloužil státu kolodějský zámek jako hnízdečko slavnostních jednání. Jako letní sídlo si jej kdysi zvolil Tomáš Garrigue Masaryk. A z kraje devadesátých let se tu zrodila kupónová privatizace. Před dvěma lety ale kabinet o zámecké sídlo přišel. Soud totiž vrátil barokní chloubu potomkovi někdejšího majitele Vítězslavu Kumperovi.
Vláda na dlažbě Vláda se v tu chvíli ocitla na dlažbě. Kabinet tehdejšího premiéra Mirka Topolánka totiž nepřijal Kumperovu nabídku, aby mu za pronájem zámku platil: úřednických akcí, které hostil kolodějský zámek, bylo totiž jen pár za rok.
Ani opačné rozhodnutí soudu by tak zřejmě vládní zámek na soupisce nemovitého majetku státu neudržel. Náklady na provoz a údržbu zámku se totiž běžně pohybovaly kolem dvou milionů korun. Po většinu času byl ale objekt prázdný.
V roce 2007 se tam konalo všeho všudy šest akcí. Jediné jednání tak vyšlo na více než tři sta tisíc korun. Je tedy pravděpodobné, že by úředníci uvažovali o prodeji komplexu. Ani zámek Štiřín ministři příliš často nenavštěvují. Na rozdíl od Kolodějů si ale podle správce Václava Hrubého na sebe zámek umí vydělat.
Cestou prodeje se nakonec vydal i restituent Kumpera. Upustil od záměru zřídit v zámku rodinné muzeum. Místo toho barokní komplex prodal letos v březnu společnosti Pura Vida, která je spojovaná se jménem ocelářského magnáta Tomáše Chrenka. Firma, která nově vystupuje pod názvem Zámek Koloděje, za někdejší vládní zámek zaplatila 233 milionů.
Vláda má k reprezentačním účelům ještě Lichtenštejnský či Hrzánský palác. O jejich prodeji ale neuvažuje.
***
ZÁMEK KOLODĚJE
* Zámek a budovy v okolí zabavil stát v roce 1948 Antonínu Kumperovi na základě Benešových dekretů.
* Jeho dědic však po roce 1989 přesvědčil úřady, že poválečné vyvlastnění bylo protiprávní.
* Reprezentativní barokní zámek býval chloubou vlády. Kabinet jej už od roku 1955 využíval ke slavnostním účelům, výjezdním zasedáním či důležitým jednáním.
