WASHINGTON/PRAHA Bart Stupak, právě tohle jméno se nejvíc skloňovalo pár hodin před nedělním hlasováním Sněmovny reprezentantů o reformě amerického zdravotnictví. Demokrat z Michiganu vedl partajní křídlo, které dlouhé měsíce vyhrožovalo, že pro ni nezvedne ruku. Kdyby tak učinili, reforma by neprošla.
Důvodem, proč otáleli, byla obava, že se kvůli reformě začnou z federálního rozpočtu financovat potraty. Stupak a spol. patří ke konzervativnějším demokratům, kteří jsou proti potratům (potraty Amerika toleruje na základě rozsudku Nejvyššího soudu z roku 1973). Nakonec ale pro reformu hlasoval. Přesvědčili ho prý, že není „propotratová“. Stupakovi naháněl strach fakt, že se stát chystá zásadním způsobem angažovat v systému hrazení zdravotního pojištění. Pomůže hlavně těm, kteří na to dnes z nejrůznějších důvodů nemají. Uhradí jim v takovém případě i interrupci? ptal se Stupak a dlouho na svou otázku nedostával odpověď.
Pro jistotu proto loni na podzim prosadil společně s republikánem Josephem Pittsem ve Sněmovně zákon, který výslovně zakazuje vynakládat peníze z federálního rozpočtu na potraty. Prakticky totéž už zakazuje více než třicet let zákon zvaný Hyde Amendment. A na tom reforma nic nezmění, argumentoval tábor Baracka Obamy. Stupak však chtěl mít jistotu, proto do poslední chvíle otálel s vyjádřením, jestli reformu podpoří, nebo nikoliv.
V neděli nakonec sám vyzval své kolegy, aby zamítli návrh republikánů zařadit do reformy článek, který by jasně definoval praktikování potratů. Vyslechl si za to, že je „zabiják dětí“, což na něj během jeho projevu vykřikl kdosi z texaských republikánů.
Dohra v rukou právníků Boj o reformu ale nekončí ve Sněmovně reprezentantů. Z Bílého domu, kde ji podepíše prezident, se musí vrátit do Senátu. Původní zákon schválený Senátem totiž Sněmovna rozšířila o dodatky, a právě ty z něj dělají onu revoluční věc, o které včera v Americe nadšeně psala většina celostátních deníků. Jednací řád Senátu nicméně u takových dodatečných jednání znemožňuje obstrukce. Teoreticky vzato by tak zákon mohl být do praxe uveden prakticky ihned, neboť Senát, v němž mají, stejně jako ve Sněmovně, převahu demokraté, by jej měl projednávat ještě tento týden. Je tu však ještě jeden zádrhel. Reforma se totiž nelíbí některým státům, které už pohrozily, že se kvůli tomu obrátí na Nejvyšší soud. Podle agentur takový krok plánují například Virginie, Texas, Alabama, Florida nebo Jižní Karolína. Poukazují shodně na to, že donucovat lidi, aby si zařídili pojištění, odporuje ústavě. Ministr spravedlnosti státu Virginie Ken Cuccinelli k tomu řekl, že se chystá celou kauzu vystavět na dvou věcech: federální zákon odporuje nedávno přijatému zákonu ve Virginii, podle něhož nesmí být žádný občan státu nucen povinně si zařídit zdravotní pojištění, a že Kongres nemá právní autoritu regulovat obchod (v tomto případě pojišťovnictví).
Naděje, že u Nejvyššího soudu uspějí, jsou však podle expertů malé. A to i přesto, že se dnes soud profiluje spíš konzervativněji. Nicméně, podotýkají jedním dechem experti, nelze vyloučit, že se před soudem, a to nejen Nejvyšším, budou v následujících letech projednávat nejspornější body reformy. Co je vlastně hrazené a co ne? Kdo přesně co hradí...?
