Colloredové jsou původně italským rodem. Do Čech se dostali v době třicetileté války, jíž se účastnili na straně císařských vojsk. Z té doby proslul například císařský maršál Rudolf Colloredo (1585-1657), jenž úspěšně obhájil Prahu před Švédy a poté v Čechách zakotvil natrvalo. Roku 1635 získali bratři Jeroným a Rudolf Colloredové konfiskací po Trčcích východočeské panství Opočno.
V roce 1763 František Gundakar Colloredo po sňatku s Marií Isabelou Mansfeldovou získal panství Dobříš a Obořiště a se svými potomky se začal psát z Colloredo-Mansfeldu. V roce 1939 podepsal Josef Colloredo-Mansfeld, otec Kristiny, prohlášení české šlechty, které deklarovalo
příslušnost k českému národu a žádalo, aby Německu nebyly postoupeny Sudety. Nacisté prohlásili rod za nepřítele Velkoněmecké říše a v roce 1942 zabavili rodový majetek na základě rozhodnutí říšských soudů. Josefa s manželkou a dcerou z opočenského zámku vyhnali a Josefa Colloredo-Mansfelda nasadili na těžkou práci do továrny.
Po válce pro něj nastala absurdní situace. Majetek, který mu Němci ukradli kvůli jeho protiněmeckým postojům, mu byl zabaven znovu - na základě Benešových dekretů pro údajnou kolaboraci s Němci. Josef Colloredo-Mansfeld se soudil, ale zámku se nedočkal. Po komunistickém puči emigroval s rodinou do Innsbrucku.
Pokračování na straně 18
Dokončení ze strany 17
Když bylo Kristině třináct, zemřela jí matka, a tak se otec musel o dceru postarat sám. Hraběti se sice podařilo dceru provdat
za dobře zajištěného prince, sňatek však neměl dlouhého trvání. Po čtyřech letech svého manžela opustila. Když se vrátila do Kanady, tatínek ji odmítl podporovat, dokonce se vyjádřil v tom smyslu, že po něm nikdy nic nezdědí. A tak se nezbedná dcera živila, jak se dalo, mimo jiné i jako kaskadérka. S tatínkem se usmířili až po letech, stal se z něho starostlivý dědeček jejích dětí.
Černoch i tenista Hraběnka rebelka zdědila svou náklonnost k boření konvencí po své babičce Bertě. Ta se ve dvacátých letech minulého století ve Vídni zamilovala do černošského zpěváka Ronalda Hayse, odjela s ním na turné, otěhotněla a porodila dceru. Jenže happy end se nekonal. Zpěvák šlechtičnu brzy opustil, ale Berta řekla, že ničeho nelituje a že stejně bude usilovat o rovnost mezi bílými a černými.
Také Kristinina maminka se postarala o skandál. Ještě předtím, než si vzala Josefa Colloredo-Mansfelda, byla provdaná za tenistu Rodericka Menzela, který když nepinkal do tenisáku, trávil čas na večírcích s milenkami. S proutníkem se rozvedla a zamilovala se do Josefa Colloredo-Mansfelda. Vzali se, ale šlechtická rodina ji dlouhou dobu odmítala přijmout. Kristina se stihla vdát a rozvést dokonce třikrát. Z prvního manželství z princem Fürstenbergem měla dceru, ta však tragicky zemřela při autonehodě. Z dalších vztahů má tři dospělé syny. Derek žije ve Švédsku a je umělecký truhlář, Stephen bydlí v Americe a zabývá se cestovním ruchem a Leonard žije v Praze a je odborníkem na lesní hospodářství. Byl to právě on, jenž matku přesvědčil, že by měla usilovat o majetek, který byl jeho dědečkovi ukraden.
Restituční spor trvá už sedmnáct let. Zámek byl Kristině Colloredo-Mansfeldové sice na dobu tří let vrácen, ovšem Národní památkový ústav se dál soudil a v listopadu 2007 soudy přiřkly zámek státu. Kristina Colloredo-Mansfeldová je jedinou šlechtickou restituentkou, která musela opět odevzdat už restituovaný majetek. V současnosti usiluje o obnovení sporu o Opočno. Tvrdí, že má klíčové důkazy o tom, že její otec měl židovskou matku a Němci byl vnímán jako nepřítel říše. Proto se její právní zástupce domnívá, že Kristinin otec splňuje podmínky rasové perzekuce, jak žádal Ústavní soud. Před necelým měsícem však soud v Rychnově nad Kněžnou její návrh o obnovení sporu zamítl.
Právní zástupce Národního památkového ústavu JUDr. Miloš Hošek rozhodnutí soudu vítá. „Nicméně jsem si jistý, že stejně jako Národní památkový ústav je houževnatá i paní Kristina Colloredo-Mansfeldová. Počítám, že zcela jistě podá odvolání,“ říká Hošek.
Kristina svoje budoucí kroky zatím nespecifikuje. Jisté je jedno -do dalšího boje vyráží s posíleným právnickým týmem a se stoupající podporou opočenských občanů.
Ať se jí zámek vrátí, říká starosta Opočna Podle starosty Opočna Štěpána Jelínka dokázala paní Kristina většinu obyvatel přesvědčit, že se umí o zámek výborně postarat. „Podporuje společenské a kulturní akce v Opočně, zaměstnává tu spoustu lidí. Do spolupráce s městem vnesla nový prvek, otevřela zámek mnoha akcím. Národní památkový ústav se ve svém konzervativním přístupu s novátorstvím paní Kristiny nemůže rovnat. Jsem absolutním stoupencem toho, aby jí byl její zámek navrácen,“ říká Jelínek.
Nikdo si dnes netroufne odhadnout, jak dlouholetý spor dopadne. Prozatím Mansfeldové zůstává domek, v němž při svém pobytu v Opočně bydlí, a také rozsáhlé hospodářství a lesy v okolí.
