MADRID Španělsko má dostat od Evropské unie, Spojených států a Mezinárodního měnového fondu výhodné půjčky ve výši 250 miliard eur (asi 6,4 bilionu korun). Tuto informaci přinesl španělský list El Economista. Je to „velmi bizarní“ nesmysl, prohlásil ale mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. Stejně tak ji za nepravdivou označily španělské úřady.
Není ale šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Španělsko je ve vážné krizi. Potvrzuje to informace listu Financial Times, že španělské banky si v květnu vypůjčily od Evropské centrální banky rekordní sumu přes 85 miliard eur. To znamená, že jim soukromé banky nechtějí půjčovat, protože nevěří, že peníze včas vrátí.
Maginotova linie Španělsko je některými komentátory označováno za „Maginotovu linii“ eurozóny. Podle vzoru opevnění, které mělo zabránit Hitlerovi dobýt Francii.
Španělsko je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny a vytváří 11 HDP celé unie. Kdyby se finančníci domnívali, že Španělsku skutečně hrozí bezprostřední krach, znamenalo by to prudký pád hodnoty eura a pravděpodobně i rozpad eurozóny.
Jak je známo, Maginotova linie nakonec Francouzům nepomohla a ukázala se jako pouhá iluze. Podobně je iluzí i stabilita Španělska. Podle listu Financial Times španělské půjčky činí 16,5 procenta všech půjček poskytnutých ECB, tedy centrální bankou eurozóny. Podíl Španělska v ECB je přitom jen devět procent. Navíc přes ujišťování o tom, že španělský bankovní sektor má nejhorší krizi za sebou, stále hrozí, že španělská vláda bude muset napumpovat kapitál do některých bank.
Soukromé dluhy domácností a firem – podstatnou část z nich drží banky – dosahují úrovně 350 procent HDP.
Značná část problematických dluhů vznikla kvůli investicím do nemovitostí. Ještě před pár lety se ve Španělsku stavělo ročně víc nových bytů než ve všech ostatních zemích Evropské unie dohromady. Lidé si na jejich koupi půjčovali, ale cena nemovitostí prudce klesla (jen letos o sedm procent), a banky tak nemohou získat půjčené peníze zpět. Krize na trhu s nemovitostmi a ukončení stavebních prací přispělo k tomu, že nezaměstnanost vzrostla na dvacet procent. Zároveň roste schodek veřejných financí. V roce 1997 byly veřejné finance ještě v plusu, loni hospodařil španělský stát se schodkem 11 procent HDP.
Proto stoupá riziko půjček Španělsku a tím i úroky, které požadují investoři. Za poslední měsíc se úroky za půjčky vládě zvedly o 0,7 procentního bodu. Přitom vláda si musí půjčovat, aby splatila staré dluhy. Právě rostoucí úroky z půjček by nakonec mohly přivést zemi ke krachu. A to přesto, že celkový veřejný dluh Španělska (přes 50 procent HDP) je pod průměrem mezi evropskými zeměmi. Španělská vláda proto plánuje úsporná opatření a včera schválila snížení odstupného pro lidi propouštěné z práce. Chce tak rozhýbat pracovní trh a posílit růst. Odbory kvůli tomu plánují na září – až bude po dovolených – generální stávku.
MMF na návštěvě Je otázkou, zda vládní opatření zafungují. I kdyby ne, o pomoc žádat nebudeme, tvrdí vláda. Ostatně kdyby požádala o pomoc Evropskou unii, dále by poškodila svoji věrohodnost v očích investorů. Unie sice vytvořila spolu s Mezinárodním měnovým fondem záchranný mechanismus, z něhož si mohou půjčovat země potýkající se s potížemi při financování svého dluhu, ovšem Španělsku by musela půjčit takovou sumu, že by už nezbylo na další státy v potížích, které možná také budou potřebovat pomoc.
V pátek má ale ve Španělsku jednat s premiérem šéf MMF Dominique Strauss-Kahn. Prý jde o normální návštěvu nemající spojitost se současnou krizí. Přesto se někteří ekonomové domnívají, že právě tam může padnout nabídka pomoci. Bylo by to elegantní řešení. Španělsko by o pomoc nežádalo, ale mělo ji zajištěnou pro případ nouze. Investoři by se uklidnili a úroky ze státních půjček by opět klesly.
Graf
ROZPOČTOVÉ DÍRY V EVROPĚ
(schodek za rok 2009 v procentech HDP)
Zdroj: Eurostat / RB
