11. 1. podlehl infarktu Sir Edmund Percival Hillary, novozélandský horolezec a první pokořitel Mount Everestu. „Střechu světa“ dobyl společně s šerpou Tenzingem Norgayem 29. května 1953. Za tento čin byl ještě téhož roku britskou královnou vyznamenán a povýšen do šlechtického stavu. Hillary ovšem zůstal skromným člověkem a svou slávu využil k podpoře lidí žijících v podhůří Himálaje, zejména v Nepálu, odkud pocházel Tenzing. Pomáhal tu zakládat školy, nemocnice či letiště.
Bobby Fischer
Ve věku 64 let zemřel 18. 1. šachista Bobby Fischer. Dlouhá léta byl tento rodák z Chicaga s údajným IQ 180 nejmladším mezinárodním velmistrem (titul získal ve svých 15 letech). O jeho mozku se psalo, že je výkonnější než Pentagon. Poté to s ním šlo pomalu z kopce, stal se z něj neurotický excentrik, trpící mimo jiné utkvělou představou, že jej komunisté chtějí zavraždit. Zřekl se amerického občanství a zbytek života strávil v Rejkjavíku – ve městě, kde se porážkou Spasského v roce 1972 zapsal do historie.
Radovan Lukavský
10. 3. zemřel vynikající český herec, recitátor a pedagog Radovan Lukavský. Ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních i rozhlasových rolí. Mezi ty nejslavnější patří Hamlet či Tomáš Becket vNárodním divadle, televizní diváci jej znají z Krále Šumavy nebo ze seriálu F. L. Věk. Svůj hluboký hlas hojně uplatnil v rozhlase, zaujal i jako vypravěč v seriálech, například v Cirkusu Humberto. V roce 1996 převzal cenu Thálie za celoživotní přínos divadlu amedailí Za zásluhy jej ocenil i prezident republiky.
Arthur C. Clarke
Nedlouho po svých devadesátinách zemřel 19. 3. Arthur C. Clarke. Napsal víc než 80 knih a stovky krátkých povídek a vědecko-populárních článků, ale proslavil se hlavně romány 2001:Vesmírná odysea a Setkání s Rámou. Ve svých sci-firománech a povídkách předpověděl mnoho událostí a objevů, mimo jiné i přistání člověka na Měsíci. Od roku 1956 žil na Srí Lance, kde se věnoval potápění, neboť to jej prý přibližovalo pocitu, jaký zažívají astronauti v beztížném stavu.
Yves Saint Laurent
„Yves Saint Laurent byl první, kdo povýšil krejčovinu na umění,“ řekl o slavném módním návrháři, jenž zemřel 1. 6., francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Pozdější módní guru si pro své začátky nemohl vybrat lépe – ve svých 17 letech začínal u Christiana Diora, ale už pár let nato se stal uměleckým ředitelem Diorova módního domu a současně nejmladším návrhářem haute couture. V roce 1961 vytvořil první kolekci pod značkou YSL a sklidil ohromný úspěch. Jeho vynález, dámský kostým s pánskými prvky – sakem a kalhotami, znamenal revoluci v módě. Později se zaměřil i na kolekce dekorativní kosmetiky a parfémů, ostatně ten nejslavnější, Opium, spustil pro svůj kontroverzní název vlnu pohoršení. Navzdory své slávě Laurent nežil šťastný život, trpěl depresemi a měl problémy s alkoholem a drogami.
Sydney Pollack
26. 5. podlehl r a k o v i n ě americký filmový režisér a herec Sydney Pollack. V roce 1986 získal dva Oscary za snímek Vzpomínky na Afriku (za režii a produkci), ale natočil celou řadu dalších úspěšných filmů jako drama Koně se také střílejí či „převlékací“ komedii Tootsie. Coby herec se objevil v Kubrickově Eyes Wide Shut či v Hráčích Roberta Altmana. Jako producent i režisér se zaměřoval hlavně na filmy s hvězdným obsazením, jeho „dvorním hercem“ byl Robert Redford (režíroval jej v celkem sedmi filmech), v posledních letech ale produkoval i řadu nezávislých snímků.
Alexandra Berková
Alexandra Berková, spisovatelka známá především svou Knížkou s červeným obalem či novelou Magorie, za niž v roce 1991 získala Cenu Egona Hostovského, zemřela 20. 6. Tvůrčí psaní učila na Gymnáziu Josefa Škvoreckého i na Literární akademii, kterou před lety pomáhala zakládat. Patřila k autorkám, jež se netají svým veskrze feministickým pohledem na svět. V nadsázce k tomu kdysi řekla: „Ženy sní o světovém míru, o čistém životním prostředí a odstranění hladu. O čem sní muži? Zůstat viset ve výtahu s atraktivními dvojčaty.“ Paul Newman
Ve věku 83 let podlehl 27. 9. rakovině plic Paul Newman, herec s pomněnkovýma očima, ale i vášnivý milovník rychlých aut. Do povědomí diváků se zapsal snímky Podraz, Kočka na rozpálené plechové střeše či Butch Cassidy a Sundance Kid, kde zazářil se svým filmovým parťákem Robertem Redfordem. Newman byl i dobrým obchodníkem: domácí omáčky a dresinky určené zpočátku jen přátelům měly takový úspěch, že se pod značkou Newman’ s Own brzy začaly prodávat po celém světě. Newman většinu takto vydělaných peněz věnoval na charitu, slogan jeho firmy ostatně zní: „Vykořisťování v zájmu dobra“.
Michal Dočolomanský
26. 8. zemřel Michal Dočolomanský alias hrabě Felix T e l e k e z Tölökö či detektiv Nick Carter. Právě rolemi ve filmech Tajemství hradu v Karpatech a Adéla ještě nevečeřela se zapsal do paměti diváků. Jeho nejslavnější divadelní rolí byl Jánošík v muzikálu Na skle malované. Herec byl dlouhá léta členem Slovenského národního divadla, bohužel ale i náruživým kuřákem. Zemřel v Bratislavě na rakovinu plic.
Alexandr Solženicyn
Laureát Nobelovy ceny za literaturu a jeden z největších kritiků sovětského režimu Alexandr Solženicyn zemřel 3. srpna, ve svých 89 letech. Proslavil se zejména trilogií Souostroví Gulag, represe a podmínky sovětských koncentračních táborů ale přibližuje i Jeden den Ivana Děnisoviče. Po nástupu Leonida Brežněva do funkce v roce 1964 mu bylo zakázáno oficiálně publikovat, byl vyloučen ze Svazu spisovatelů, Nobelovu cenu mu v roce 1970 zabránili převzít a po vydání prvního dílu Souostroví Gulag ve Francii byl zbaven sovětského občanství a vypovězen ze země. Šlo o první vypovězení občana od exilu Lva Trockého v roce 1929. Nový domov Solženicyn našel ve Švýcarsku a poté ve Spojených státech, do Ruska se vrátil až v roce 1994.
Andrea Pininfarina
Při dopravní nehodě u Turína se 9. 8. zabil nejvýše postavený muž společnosti Pininfarina Andrea, vnuk zakladatele legendárního designérského centra. Jeho dědeček, Battista „Pinin“ Farina, společnost založil v roce 1930 a od počátku se zaměřoval hlavně na karoserie italských vozů. Mezi nejslavnější kousky patří třeba Ferrari 575M Maranello. Sloučením zakladatelovy přezdívky s jeho příjmením byla firma roku 1961 přejmenována a v roce 1986 rozšířena o divizi Pinifarina Extra, specializující se na užitý design (pochází od ní například 0,33 lahev Mattoni) a architekturu.
Tomáš Baťa
1. 9. zemřel ve svých 93 letech podnikatel Tomáš Baťa, pokračovatel díla svého otce, zakladatele mezinárodního obuvnického gigantu. Tomáš Baťa mladší odešel po okupaci do kanadského Toronta, kde založil společnost Bata Shoe Company a odkud po roce 1948 řídil více než stovku závodů po celém světě. Byl držitelem Řádu Kanady, nejvyššího kanadského vyznamenání, a v roce 1991 mu byl propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Jörg Haider
V noci na 11. 10. zahynul při automobilové nehodě Jörg Haider, dlouholetý předseda rakouské ultrapravicové populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a korutanský hejtman. V době havárie měl v sobě 1,8 promile alkoholu a na úseku s maximální povolenou rychlostí 70 km/h jel rychlostí více než dvojnásobnou. Coby politik se nechvalně proslavil antisemitskými poznámkami, ostrými slovními výpady proti cizincům a chválou Hitlerovy zaměstnanecké politiky. V Rakousku, kde byl velmi oblíbeným politikem, se o něm pak psalo, že„žil a zemřel jako popová hvězda“.
Mahariši Maheš Jógi
Slavný indický jogín a filozof Mahariši Maheš Jógi zemřel 5. 2. Datum jeho narození není známo, jeho věk se odhadoval na 91 let. Mahariši, jehož jméno znamená „velká duše“, ovlivnil nejen hippies, ale zájem o transcendentální meditace svými přednáškami vzbudil i u členů Beatles, Micka Jaggera či Kurta Vonneguta. S Beatles se ovšem Mahariši rozešel neslavně: poté, co je pozval na tři měsíce do indického Rišikéši, tu prý obtěžoval Miu Farrowovou, čímž rozzlobil Johna Lennona natolik, že o něm napsal píseň Sexy Sadie.
