Rodák z pražských Holešovic absolvoval vojenskou školu v Hranicích, kde mu při výcviku velel generál Karel Klapálek. Po okupaci v roce 1939 odešel do Polska a později do Francie.
Na Britských ostrovech sloužil u 1. praporu samostatné brigády a jako zpravodajský důstojník v generálním štábu československé armády. V osvobozené vlasti se projel na grošáku 15. května 1945 při přehlídce na Václavském náměstí před zraky prezidenta Edvarda Beneše.
26. února 1948 byl coby profesor Vysoké válečné školy postaven mimo službu. Hned čtrnáct dnů poté uprchl přes Šumavu. Působil u francouzské a britské tajné služby, pak s rodinou přesídlil do Anglie, kde se živil prodejem termostatů.
V roce 1981 se stal předsedou Československé obce legionářské v zahraničí. Redigoval též časopis Osvobození, který byl důležitým zdrojem informací o našem exilu, a pořádal demonstrace před ambasádou. Před patnácti lety byl rozkazem tehdejšího prezidenta Václava Havla jmenován do hodnosti generálmajora ve výslužbě.
Miloslav Kašpar po sobě zanechal manželku Paulette, tři syny a sedm vnoučat.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
