Brzy po střední škole narukoval k pěchotě, ve druhé světové válce bojoval v Barmě, kde to dotáhl na kapitána a získal medaili za chrabrost. V těžkých přírodních podmínkách mu však navždy vypadaly vlasy. Po studiích na Královské akademii dramatických umění hrál dva roky v divadle v Lichfieldu a vstoupil na londýnská jeviště.
Ve filmu debutoval jako plešatý student v Hitchcockově Trémě (1950). Vedle veseloherních úloh ukázal šíři talentu ve vážnějších postavách, jako byl markýz z Queensberry v Hughesových Soudních procesech s Oscarem Wildem (1960) nebo slabošský král Pellinore z Loganova Krále Artuše a jeho družiny (1967).
Počátkem sedmdesátých let se začal věnovat režírování zajímavých dětských snímků, jako byla adaptace viktoriánského románu Edith Nesbitové Děti železnice (1970) a Vodní děti (1978), známe i jeho psychologický příběh dospívajícího hocha s vadou řeči Baxter (1972).
Zemřel v pátek 19. února v pečovatelském domě ve městě Poole, v hrabství Dorset. Téměř šedesát let byl ženatý s paní Eileen, měli syna a dvě dcery.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
