Prezident Habíb bin Alí Burgiba nad ním zprvu držel ochrannou ruku, ostatně pocházeli ze stejného přístavního města Monastir, a viděl v něm svého nástupce. Za Mzaliho působení bylo povoleno legální formování opozičních stran, v roce 1981 proběhly svobodné volby a došlo i k jisté liberalizaci. Nedokázal však zabránit rostoucím ekonomickým problémům. Když po zdražení vypukly pouliční bouře, političtí protivníci je využili v roce 1986 k jeho sesazení.
Nový prezident, autokratický Zín al-Ábidín Ben Alí, ho poté nařkl z řady trestných činů, takže uprchl do pařížského azylu, kde se stal hlavou exilové opozice a napsal knihu, v níž naopak odhalil korupci a zpronevěry svých bývalých politických spolupracovníků. Do vlasti se vrátil až po zrušení obvinění v roce 2002.
Od roku 1965 byl aktivním členem Mezinárodního olympijského výboru a komise pro kulturu a vzdělávání. Ještě loni se zúčastnil kongresu v Kodani, kde zpochybnil zařazení ženského boxu do programu příštích olympijských her v Londýně.
Zemřel ve středu 23. června v Paříži. Manželku Fethiu jmenoval ve své vládě ministryní pro rodinu. Měli šest dětí, přičemž jeden syn učí matematiku na francouzském lyceu v Káhiře.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
