V prvním románu Kdo zdědil hvězdy, který vydal až v roce 1977 (česky 2000), vědci řeší záhadu nálezu několik tisíc let starého těla astronauta na povrchu Měsíce. Ve druhém díle Něžní obři z Ganymedu (1978, česky 2001) dojde k návratu dávno vyslané vesmírné expedice zničené planety Minerva a k setkání s pozemšťany. Třetí část Hvězda Obrů (1981, česky 2001) se zabývá jejich spoluprací díky složitému systému virtuální reality.
Posléze se věnoval psaní na plný úvazek a se třetí manželkou Jackií se odstěhoval do kalifornské Sonory. Jeho další práce, které zkoumaly řídicí systémy, hyperprostor, strukturu času, paralelní světy, ale i kolonizaci vesmíru, byly velice populární též v Japonsku. Jinou větev Hoganovy tvorby tvořily špionážní příběhy, v nichž američtí badatelé odhalí sovětský program vojenských družic, nebo osudy bývalého vládního agenta, jehož najmou představitelé afrického státu, aby potlačil občanskou válku.
Do češtiny byly přeloženy i jeho povídky Žil byl jeden neandrtálec v antologii Druhá mamutí kniha humoristické fantasy (2004) a Daleká cesta pro princeznu v měsíčníku Ikarie 3/1992.
Zemřel v pondělí 12. července v irském městě Bray.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
