Svět ho znal především jako televizního komisaře Maigreta, jehož ztvárnil ve čtyřiapadesáti epizodách v období 1991–2005, přičemž některé díly se natáčely v naší zemi. Nezanedbatelné byly ovšem i jeho výkony na jevišti, kde mj. ztělesnil titulní postavu ve světové premiéře Anouilhovy hry Beckett (1959) v Piétriho režii.
Mimořádně kvalitní je též jeho filmografie, kterou zahájil v roce 1952 a v níž najdeme takové charakterní role, jako je bývalý nacistický voják ve Schoendoerfferově snímku Četa 317 (1965), tajný agent v Blierově titulu Kdybych byl špion (1967), kněz ve Viscontiho camusovské adaptaci Cizince (1967), komisař Bonetti v Podezřelých (1974), řidič Serrano z Friedkinovy Mzdy strachu (1977), bývalý manžel, k němuž se vrací Romy Schneiderová v Sautetově Docela obyčejném příběhu (1978) nebo učitel filozofie, jenž se zaplete se svou studentkou, v Brisseauově Svatbě nanečisto (1989). Televize Prima nedávno připomněla jeden z Cremerových posledních výkonů v Giovanniho díle Zatracený táta (2001), v němž zachraňuje na smrt odsouzeného syna. Před deseti lety vydal paměti s názvem Jistý mladý muž, v nichž odhalil, že se hercem chtěl stát už ve dvanácti letech. Měl belgickou maminku a francouzské občanství si zvolil až v osmnácti. Vystudoval konzervatoř, kde byl jeho spolužákem Jean-Paul Belmondo. Zemřel v sobotu 7. srpna v Paříži po dlouholetém boji s rakovinou hrtanu, kvůli níž musel být v závěru dráhy dabován. S druhou manželkou Chantal měli dvě dcery. Z prvního manželství pochází syn Stéphane, jenž je spisovatelem.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
