Rodák z Jihlavy přišel záhy po narození o otce, místního lékaře, který zemřel na otravu, když se říznul při operaci. Dětství prožil v salesiánském domově v pražských Kobylisích. V roce 1955 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Dlouhodobě působil na výše zmíněném moravském učení jako aspirant a odborný asistent. Založil zde studium maďarštiny jako řádného oboru. V letech 1966–1990 byl docentem, od roku 1990 profesorem. Ve vědecké práci se zabýval zejména česko-maďarskými kulturními vztahy a také druhým ugrofinským jazykem, finštinou. Byl členem mezinárodního ugrofinského komitétu a řady dalších společností v Česku i ve světě. V roce 1998 byl vyznamenán řádem Maďarské republiky. Týden před smrtí vyšlo v nakladatelství Libri jeho poslední dílo, více než pětisetstránkový svazek Dějiny Uher a Maďarska v datech. Tamtéž vydal před pěti lety v edici Stručná historie států knihu Maďarsko. Z maďarštiny též překládal a podílel se na odeonském Slovníku maďarských spisovatelů (1971) napsáním 143 hesel. Z odborných Pražákových prací zmiňme například publikace Maďarská reformovaná inteligence v českém obrození (1962) nebo Ferenc Kazinczy a Brno (2000). K jeho pětasedmdesátinám uspořádali v roce 2006 editoři Vladimír Goněc a Radomír Vlček sborník Z dějin visegrádského prostoru.
Zemřel v neděli 12. září v Brně na rakovinu prostaty. Jeho strýcem byl literární historik Albert Pražák. S manželkou Hanou, dcerou katolického spisovatele Františka Křeliny, vychovali dcery Markétu Hejkalovou, místopředsedkyni českého centra PEN klubu, a lékařku Hanu Hendrychovou.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
