Jeho hlas zaujal Igora Stravinského natolik, že ho požádal, aby přednesl part Selema ve světové premiéře Života prostopášníka v Benátkách v roce 1951.
K jiným památným úlohám patřil taneční mistr ve Straussově Ariadně na Naxu pod taktovkou Herberta von Karajana. Ještě ve dvaadevadesáti (!) si troufl na Triqueta v Čajkovského Evženu Oněginovi. Na festivalu v britském Glyndenbourne během čtyřiceti let uskutečnil přes čtyři stovky vystoupení, hostila ho La Scala, Covent Garden i Broadway. Vedle toho učil na ženevské konzervatoři.
Muž z bankéřské rodiny začal kariéru jako koncertní umělec, který šířil zejména francouzské autory. Původně baryton, záhy se v Lausanne přeškolil na tenoristu. Na jevišti debutoval v pařížském Théatre des Champs-Elysées v roce 1928 v Křenkově díle Jonny spielt auf.
I v rekordně vysokém věku si udržel smysl pro humor, když se ptal: „Jak bych se mohl bát, že ztratím hlas, když jsem nikdy žádný neměl?“ Se svým dlouholetým partnerem Alfredem Augustinem, který byl o čtyřicet let mladší a s nímž před třemi roky uzavřel sňatek, žil na zámku z 18. století u Ženevského jezera, který patřil jeho předkům. Zemřel v pondělí 6. prosince ve Vevey.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
