Na budovu byl předloni spáchán bombový útok, sám byl ostře kritizován, neboť se při zkouškách a na jevišti setkávaly dívky s chlapci, což je v rozporu s islámskou morálkou, a zejména pro inscenování Orwellovy Farmy zvířat, v níž je jednou z postav prase, zvíře, které islám považuje za nečisté.
Dokumentární snímek Arniny děti (2003), který natočil s Dannielem Dannielem, získal na mezinárodním festivalu Jeden svět Hlavní cenu ministra kultury. Líčí v něm osudy své matky, propalestinské Židovky, jež se provdala za arabského křesťanského člena izraelské komunistické strany a v roce 1980 založila divadlo pro děti.
Projekt skončil její smrtí, v podobě amatérské scény v něm pokračoval její syn a po letech se s kamerou vydal po stopách nyní dospělých členů souboru. Titul je v současnosti zařazen do programu společnosti Člověk v tísni Jeden svět na školách.
Muž s přitažlivou exotickou tváří si zahrál v Hillově adaptaci Le Carrého špionážního románu Malá bubenice (1984), v Gitaiových filmech Esther (1986), Berlín–Jeruzalém (1989), Yom Yom (1998), Kipur (2000) a Kedma (2002), v Golanově akčním dramatu Na život a na smrt (1993), v Hooperově hororu Kultu hrůzy (1993), v Lettichově Poslední hlídce (2000) a loni ve Schnabelově díle Miral. Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
