* LN Proč vlastně ptáci zpívají?
V první řadě si označují teritorium, dál se snaží zaujmout a vábit samičku v době páření. A když už se vytvoří pár, má zpěv za úkol podpořit vztah, zvlášť u druhů, kde se o mláďata starají oba. Ale i v tomto případě jde o biologickou funkci -zkrátka je důležité, aby vazba samce a samice vydržela po celou dobu hnízdění. Kromě toho má zpěv u některých ptáků také identifikační význam - především u druhů, které se navzájem podobají, jako třeba budníček větší a menší. Jejich zpěv se výrazně liší, aby se snadno poznali a nedocházelo u nich k mezidruhovému křížení.
* LN Zpívají ptáci pořád stejně, nebo své nápěvy obměňují?
Zpěv všech ptáků je do jisté míry variabilní. Vždy existují individuální rozdíly v jedné populaci a pak především regionální rozdíly mezi populacemi - třeba pěnkavy ve Velké Británii mohou zpívat trochu jinak než pěnkavy v Čechách. Hovoříme o tzv. dialektech.
Pokračování na straně IX
Dokončení ze strany VII
Zpěv se také může lišit podle situace. U některých druhů například zpívají nespárovaní samci jinak, než když už svoji samičku našli.
U dobrých zpěváků, kteří mají pestrý a složitý zpěv, se střídá mnoho motivů. I v průběhu života své melodie mění a obohacují. Mohou si také půjčovat motivy od jiných druhů. Známým příkladem je americký drozd mnohohlasý - jak naznačuje jeho jméno, dokáže napodobit zpěv až 150 jiných druhů.
U špačků, rákosníků zpěvných a dalších ptáků, kteří se k nám vracejí z teplých krajin, dokonce slýcháme motivy druhů žijících v jižních oblastech.
* LN Co je k tomu vede?
Snaha zaujmout samičku. Vybírá si podle repertoáru, a čím ho má samec bohatší, tím je pro samici zajímavější. Není to ovšem samoúčelné, opět je tu biologická funkce. Bylo prokázáno, že jedinci, kteří jsou v lepší fyzické kondici, zpívají lépe -dokážou své melodie víc obohatit.
* LN Není ale nápodoba jiných druhů v rozporu s tím, že používají zpěv jako poznávací znamení, aby nedocházelo k mezidruhovému křížení?
Oni samozřejmě převezmou jen kousek, určitý motiv, kterým obohatí svůj vlastní zpěv, nikdy nezpívají úplně přesně jako jiný druh. Výsledkem je taková směs, ale melodie druhu, ke kterému pták patří, převládají.
* LN O papoušcích je známo, že dovedou napodobit nejrůznější zvuky - nejen zpěv jiných ptáků, ale třeba i melodii mobilního telefonu. Znamená to, že mají hudební sluch?
Ptáci obecně mají absolutní sluch. Akustická komunikace je pro ně totiž velice důležitá. Orientují se sice také zrakem a je prokázáno, že někteří i čichem, ale zvuková komunikace je dominantní, jsou na ní velice závislí. Co se týče papoušků, to je jiný řád než pěvci, ale zase mají dobře vyvinutou nervovou soustavu a jsou velice učenliví. Potřebují proto duševní stimulaci, pořád se něco učit, mít nové zážitky. Takže když slyší ve svém okolí něco nového, pojmou to do svého repertoáru a opakují to. Ale není to jen výsada papoušků. I další ptáci dokážou napodobit nejrůznější zvuky, třeba vrzání dveří nebo hlas člověka. Zdeněk Veselovský ve své Obecné ornitologii cituje zvláštní případ, kdy ochočený chocholouš převzal od člověka falešné pískání. Ale upravil si ho a zbavil ho falešných tónů.
* LN Vnímají ptáci stejné frekvence jako člověk?
Ano, rozsah jejich sluchu je podobný, ale mají lepší rozlišovací schopnost na rychlé tóny. Dokážou vyluzovat a rozlišit třeba osm nebo deset samostatných tónů, které lidské ucho vnímá jako jediný tón. Člověk si musí takový zvuk nahrát a zpomalit, aby postřehl, že jde o více tónů.
* LN Jaké frekvence jsou pro ptáky typické?
Vnímají vysoké i nízké tóny, ale frekvenční pásmo, které používají, se liší pro jednotlivé druhy. Dost záleží i na tom, v jakém prostředí se pohybují, a na konkrétní situaci. Zvuk se totiž z fyzikálních důvodů šíří jinak v hustém porostu a na otevřené pláni. Vysoké frekvence mají menší dosah, takže je ptáci používají třeba v lese, když chtějí upozornit na to, že se přiblížil dravec. Když krouží nad lesem a pták v porostu ho zahlédne, vydává vysoké tóny, čímž upozorní ptáky v blízkém okolí. Ale dravec nahoře to neslyší, protože vegetace zabraňuje v šíření zvuku. Nízké frekvence se naopak nesou daleko, takže je používají ptáci na otevřených pláních - z evropských můžeme uvést třeba dropy nebo tetřívky.
* LN Do jaké míry ovlivňují ptačí zpěv hormony?
Pokud jde o druhy mírného pásma, u nich na jaře stoupá hladina samčího pohlavního hormonu testosteronu. Ptáci reagují tím, že začnou shánět teritorium, zpěvem ho obhajovat a vábit samičku. Zároveň reagují na měnící se délku světelného dne - světlo ovlivňuje další hormon, melatonin, jehož hladina klesá s prodlužující se dobou denního světla a dochází k rozvoji pohlavních žláz, které melatonin potlačoval. Když ptáci zahnízdí a samice snesou vajíčka, hladina testosteronu u samců klesá. V tropech je to jinak, tam se nestřídají roční období a ptáci zpívají pořád. Proto jsou pro tropické ptáky typické tzv. duety - zpívá samec i samice, protože si oba udržují teritorium po celý rok a dá jim víc práce si ho uhájit.
* LN Hraje při ptačím zpěvu nějakou roli také dopamin, u lidí známý jako „hormon dobré nálady“?
Ano, poslední studie potvrzují, že je to pro ptáky důležitý hormon, který podporuje učení. Má tedy vliv na to, aby se ptáci od svých otců dobře naučili zpívat, zvládli přejímat motivy od jiných ptáků a svůj zpěv jimi obměňovali a vylepšovali.
* LN Pokud je tedy ve hře dopamin, dá se říci, že ptáci zpívají, protože je to baví?
Je pravda, že tento hormon spouští dobrou náladu, ale řekla bych, že s motivací je to naopak. Nezpívají si proto, že je jim to příjemné, nýbrž je jim to příjemné proto, aby si zpívali. Jde o energeticky náročnou činnost, někdy jim zabere i pětinu dne, kterou by jinak mohli věnovat shánění potravy nebo odpočinku. V přírodě je ovšem hlavním posláním každého organismu rozmnožit se, aby život pokračoval. Proto je možné, že ptákům dopamin zpříjemňuje zpěv, aby se k němu přinutili. Jinak by si nenašli partnerku a nepředali by dál svoje geny. Je to podobné jako se sexem - ten je také energeticky náročný, proto jsou jeho součástí příjemné prožitky, abychom měli motivaci se rozmnožovat.
Je znám případ, kdy ochočený chocholouš převzal od člověka falešné pískání. Ale upravil si ho a zbavil ho falešných tónů.
Pro tropické ptáky jsou typické duety - zpívá samec i samice, protože si musí udržovat svoje teritorium po celý rok
